Tisková zpráva

8. září 2010: ESO zveřejnila nový pozoruhodný snímek spirální galaxie NGC 300, která se podobá naší Galaxii a patří do blízké skupiny galaxií v souhvězdí Sochaře. Záběr odhalující v nevídaných detailech strukturu galaxie byl pořízen celkovou expozicí o délce téměř 50 hodin kamerou WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla v Chile. NGC 300 se nachází asi 6 milionů světelných let od nás a na obloze zabírá rozlohu asi dvou třetin měsíčního kotouče.

1. září 2010: Galaxie NGC 4666 zaujímá významné místo ve středu snímku pořízeného ve viditelném oboru kamerou WFI umístěnou na 2,2 m dalekohledu na La Silla v Chille. NGC 4666 je pozoruhodnou galaxií s probíhajícím intenzivním procesem tvorby hvězd a neobvyklým "supervětrem" unikajícího plynu. Tato galaxie byla již pozorována v rentgenovém oboru s pomocí vesmírného teleskopu ESA XMM-Newton a prezentovaný snímek byl pořízen pro další studium objektů zachycených tímto teleskopem v rentgenovém oboru.

24. srpna 2010: Astronomové využívající spektrograf HARPS, nejlepší zařízení svého druhu na světě, objevili planetární systém obsahující minimálně pět planet u Slunci podobné hvězdy HD 10180. Existuje však možnost, že v soustavě jsou ještě další dvě tělesa, z nichž jedno může být exoplanetou s dosud nejnižší známou hmotností. Systém by tedy mohl být podobný Sluneční soustavě a to nejen počtem planet, ale také jejich pravidelným uspořádáním.

18. srpna 2010: Astronomům se díky použití dalekohledu ESO/VLT podařilo poprvé v historii ukázat, že magnetar – neobvyklý typ neutronové hvězdy – byl vytvořen při zániku hvězdy nejméně 40krát hmotnější než Slunce. Tento objev představuje nelehký úkol pro současné teorie vývoje hvězd, neboť ty předpovídají, že takto hmotný objekt se stane černou dírou a nikoliv magnetarem. Vyvstává tak závažná otázka, jak hmotná vlastně musí hvězda být, aby se stala černou dírou.

11. srpna 2010: Astronomové, kteří skenují oblohu velkým přehlídkovým teleskopem ESO/VISTA, získali působivou fotografii mlhoviny Tarantula v blízké sousední galaxii – Velkém Magellanově mračnu. Panoramatický záběr pořízený v oboru infračerveného záření zachycuje tento objekt ve vysokém rozlišení spolu s jeho nejbližším okolím. Snímek byl pořízen jako jeden z prvních v rámci začínající rozsáhlé přehlídky obou Magellanových oblaků.

4. srpna 2010: Astronomové pracující s dalekohledem ESO/VLT získali první trojrozměrný pohled na materiál vyvržený při nedávné explozi supernovy. Podle těchto pozorování se mohutný výbuch odehrál převážně jedním směrem a exploze tedy musela být velmi turbulentním procesem. Takový výsledek je v dobrém souhlasu s předpovědí současných numerických modelů.

28. července 2010: Obdivuhodný snímek pořízený pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla zachycuje neobvyklou hvězdu WR 22 a její barevné okolí. WR 22 je velmi horká a jasná hvězda, která odfukuje svoji řídkou atmosféru do okolního prostoru milionkrát rychleji než například naše Slunce. Hvězda leží v okrajové části mlhoviny Carina, ze které vznikla.

21. července 2010: Astronomové použili kombinaci přístrojů na dalekohledu ESO/VLT a objevili dosud nejhmotnější známou hvězdu, která v době zrodu vážila třistakrát více, než naše Slunce. Je tedy dvakrát hmotnější, než udává v současnosti přijímaný limit hmotnosti hvězd – 150 Sluncí. Sama existence tohoto monstra – milionkrát zářivějšího než Slunce, které ztrácí materiál díky mohutnému hvězdnému větru – by mohla skrývat odpověď na otázku, jak hmotné mohou být hvězdy.

14. července 2010: Astronomové získali první snímek prachového disku obklopujícího velmi mladou hmotnou hvězdu, čímž získali přímý důkaz, že se zrodila stejným způsobem jako její lehčí sestry. Objev byl učiněn díky použití několika přístrojů ESO a je prezentován v článku uveřejněném tento týden v časopise Nature.

7. července 2010: Na základě pozorování provedených pozemním teleskopem ESO/VLT a kosmickou rentgenovou observatoří Chandra (NASA) astronomové odhalili dosud nejmohutnější dvojici výtrysků, vyvrhovaných hvězdnou černou dírou. Objekt někdy popisovaný jako mikrokvasar rozfukuje obrovské bubliny horkého plynu, které mají v průměru až 1 000 světelných let. Jsou tedy dvakrát větší a k jejich vytvoření je potřeba až 10krát více energie, než bylo pozorováno u dalších známých mikrokvasarů. Objev byl publikován v časopise Nature.

30. června 2010: Tento pozoruhodný pohled na okolí hvězdy R CrA (Corona Australis) byl pořízen na observatoři ESO La Silla (Chile) pomocí kamery WFI (Wide Field Imager). Hvězda R CrA leží v centru oblasti zrodu nových hvězd a je obklopena jemnou namodralou reflexní mlhovinou ponořenou v rozsáhlém prachoplynném oblaku. Obrázek přináší nové překvapivé detaily této oblasti oblohy.

23. června 2010: Astronomové poprvé v historii sledovali obří bouři v atmosféře exoplanety – velmi důkladně studovaného „horkého Jupitera“ HD 209458b. Přesná pozorování oxidu uhelnatého ve spektru atmosféry planety odhalila, že z horké denní strany planety vane na chladnou noční stranu extrémně silný vítr. Stejná  pozorování vědcům také umožnila poprvé změřit skutečnou oběžnou rychlost planety, z čehož lze přímo stanovit také její hmotnost. Výsledky jsou prezentovány v čísle časopisu Nature, které vyšlo tento týden.

16. června 2010: Tento nový, obdivuhodný snímek galaxie NGC 253 v souhvězdí Sochaře (Sculptor, Scl) byl pořízen teleskopem ESO/VISTA na observatoři Paranal (Chile) v rámci jedné z jeho prvních pozorovacích kampaní. Díky pozorování v infračerveném oboru není pohled dalekohledem VISTA tolik ovlivněn prachem. Teleskop odhalil nesčetné množství chladnějších hvězd a v centrální části galaxie objevil příčku, která je ve viditelném světle zcela nepozorovatelná. Záběr tak přináší mnoho nových informací o původu a vývoji galaxie.

10. června 2010: Astronomové měli poprvé v historii možnost přímo sledovat pohyb exoplanety poblíž mateřské hvězdy. Tato planeta má navíc ze všech přímo pozorovaných exoplanet nejmenší oběžnou dráhu, která je srovnatelná s drahou Saturnu. Těleso pravděpodobně vzniklo velmi podobným způsobem jako obří plynné planety v naší Sluneční soustavě. Vzhledem k nízkému stáří mateřské hvězdy tento objev také potvrzuje teorii, podle které se obří planety v protoplanetárním disku mohou zformovat za velmi krátkou dobu, pouhých několika milionů let.

8. června 2010: Na primární zrcadlo nového robotického teleskopu TRAPPIST na observatoři La Silla v Chile dopadlo první světlo. Jméno dalekohledu je akronymem plného názvu přístroje „TRAnsiting Planets and PlanetesImals Small Telescope“ a prozrazuje, že teleskop je určen především ke studiu planetárních soustav, a to hned dvěma způsoby. Jednak hledáním a studiem vlastností exoplanet, a také komet v naší Sluneční soustavě. Dalekohled o průměru 60 cm bude řízen z 12 000 km vzdáleného Liège v Belgii.

4. června 2010: Zakladatel a první vedoucí Pracovní skupiny optiky a dalekohledů na ESO (Optics and Telescopes Group) Raymond Wilson, jehož průkopnický výzkum aktivní optiky umožnil konstrukci obřích dalekohledů dneška, získal Kavliho cenu 2010 za astrofyziku. Milionovou dolarovou odměnu si rozdělí s dvojicí amerických vědců Jerrym Nelsonem a Rogerem Angelem.

1. června 2010: Astronomové při své snaze porozumět vesmíru často zaměřují své dalekohledy na Velké Magellanovo mračno, jednu z nejbližších galaxií. Tento nový působivý záběr pořídili pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) na observatoři La Silla (ESO). Snímek zachycuje doslova kosmický zvěřinec nejrůznějších typů objektů patřících k Velkému Magellanovu mračnu – od obřích kulových hvězdokup až po zbytky po explozích supernov. Takto komplexní záběr poskytuje důležité informace pro široké rozpětí výzkumných projektů zabývajících se vývojem hvězd či galaxií.

19. května 2010: ESO zveřejnila nádherný záběr blízké galaxie M83 pořízený kamerou HAWK-I a dalekohledem ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile. Snímek zachycuje galaxii v infračerveném oboru spektra a demonstruje impozantní schopnosti kamery, které umožnily vytvořit jeden z nejostřejších a nejdetailnějších záběrů M83 dosud pořízených z povrchu Země.

5. května 2010: Tisíce vzdálených galaxií zachycuje širokoúhlý snímek, který dnes zveřejnila ESO. Přesněji se jedná o velkou skupinu galaxií patřících k mohutné galaktické kupě Abell 315. Jakkoliv se záběr může zdát galaxiemi doslova zaplněn, je viditelné uskupení pouze příslovečným vrcholem ledovce. Galaktická kupa Abell 315, stejně jako většina ostatních, je totiž tvořena především temnou hmotou. Obrovská hmotnost kupy zakřivuje paprsky světla přicházející z ještě vzdálenějších galaxií a mírně tak deformuje jejich vzhled.

26. dubna 2010: Dne 26. dubna 2010 vybral ESO Council lokalitu Cerro Armazones jako základnu pro plánovaný dalekohled European Extremely Large Telescope (E-ELT) o průměru 42 m. Cerro Armazones je hora s výškou 3060 m n. m. Nachází se v centrální části chilské pouště Atacama, 130 km jižně od města Antofagasta a asi 20 km od Cerro Paranal, sídla dalekohledů ESO/VLT.