Tisková zpráva

12. března 2014: Pomocí interferometru ESO/VLTI (Very Large Telescope Interferometer) se vědcům podařilo odhalit dosud největší žlutou hvězdu a jednu z deseti největších dosud objevených stálic. Ukázalo se, že tento hyperobr má průměr více než 1300krát větší než Slunce. Navíc je součástí dvojhvězdného systému, ve kterém složky obíhají tak blízko sebe, že jsou ve vzájemném kontaktu. Pozorování shromážděná za uplynulých 60 let, některá získaná i amatérskými pozorovateli, také naznačují, že se tento výjimečný a pozoruhodný objekt poměrně rychle mění. Podařilo se jej tedy zachytit během významné ale krátké vývojové fáze jeho života.

6. března 2014: Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v severním Chile oznámili nečekaný objev oblaku oxidu uhelnatého v prachovém disku kolem hvězdy Beta Pictoris. Jedná se o překvapivé pozorování, neboť se předpokládá, že molekuly tohoto plynu velmi rychle zanikají působením záření hvězdy. Musí tedy existovat nějaký proces, kterým se obsah oxidu uhelnatého neustále doplňuje – pravděpodobně jde o časté kolize malých ledových objektů jako jsou kometární jádra. Nové výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Science.

5. března 2014: Na dalekohled ESO/VLT, který pracuje na observatoři Paranal v severním Chile, vědci připojili nový výkonný přístroj označovaný zkratkou MUSE. Během první fáze velmi úspěšných testovacích pozorování se MUSE zaměřil na vzdálené galaxie, jasné hvězdy a další zkušební cíle.

19. února 2014: Nový snímek pořízený na observatoři ESO/La Silla v Chile zachycuje jasnou hvězdokupu M 7. Od rovníku a z jižní polokoule je možné tento objekt pohodlně pozorovat i pouhým okem ‚na konci ocasu nebeského Štíra‘. Jedná se o jednu z nejnápadnějších otevřených hvězdokup na obloze. Díky tomu patří také k velmi často zkoumaným astronomickým objektům.

5. února 2014: Vědci použili dalekohled ESO/NTT (New Technology Telescope) k získání prvního přímého důkazu, že planetky opravdu mohu mít značně různorodou vnitřní strukturu. Na základě mimořádně přesných měření astronomové ukázali, že části planetky Itokawa mají odlišnou hustotu. Odhalení vnitřní struktury planetky poskytuje informace nejen o jejím vzniku, ale také může pomoci porozumět dějům, které se odehrávají, když se dvě planetky srazí. A to je důležité při procesu formování planet.

29. ledna 2014: Mezinárodní tým astronomů využil dalekohled ESO/VLT k vytvoření vůbec první mapy počasí hnědého trpaslíka. V atmosféře nejbližšího známého objektu tohoto typu, který je znám pod jménem Luhman 16B (formálně WISE J104915.57-531906.1B), se podle vědců vyskytují tmavé a světlé útvary. Zkoumané těleso je součástí nedávno objeveného páru hnědých trpaslíků, který je od Slunce vzdálen jen 6 světelných let. Výsledky byly zveřejněny 30. ledna 2014 ve vědeckém časopise Nature.

22. ledna 2014: Přehlídkový dalekohled VST (VLT Survey Telescope) pracující na observatoři ESO Paranal v Chile pořídil detailní snímek mlhoviny Laguna. V tomto mohutném oblaku plynu a prachu vznikají hvězdokupy s intenzivně zářícími mladými hvězdami. Uvedený snímek představuje pouze drobný kousek oblohy snímaný v rámci jedné z jedenácti přehlídek oblohy, které v současnosti probíhají pomocí dalekohledů ESO. Tyto přehlídky společně vytvářejí rozsáhlý cenný archiv veřejně přístupných dat, který je k dispozici astronomické komunitě celého světa.

15. ledna 2014: Astronomové objevili trojici planet obíhající kolem hvězd ve hvězdokupě M 67. Při pozorování využili služeb řady přístrojů, především nejlepšího světového lovce exoplanet – spektrografu HARPS, který pracuje na observatoři ESO/La Silla v Chile. Přestože dnes vědci znají přes tisíc potvrzených exoplanet – planet mimo Sluneční soustavu obíhajících kolem cizích hvězd, pouze několik jich bylo objeveno ve hvězdokupách. Jedna z nově nalezených exoplanet obíhá kolem velmi vzácného typu hvězdy, která je ve všech směrech téměř identickým dvojníkem našeho Slunce.

6. ledna 2014: Pozorování provedená pomocí teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) vůbec poprvé v historii zachytila čerstvě zformované prachové částice v pozůstatcích po explozi nedávné supernovy. Pokud se dostatečné množství tohoto prachu postupně přesune do mezihvězdného prostoru, mohlo by to vysvětlit, jak mnohé galaxie získaly svůj prachem zastřený vzhled.

5. prosince 2013: Dne 4. prosince 2013 se v ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova (Německo) konala oficiální inaugurační ceremonie u příležitosti otevření budovy nového administrativního křídla. Slavnosti se zúčastnili členové nejvyššího orgánu ESO Council, zástupci místní samosprávy, zástupci architektonické firmy Auer+Weber+Assoziierte, i hlavního dodavatele BAM Deutschland AG a členové vedení ESO.

3. prosince 2013: ESO dostane darem planetárium a návštěvnické centrum, které vyroste v areálu ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova (Německo). Nové zařízení bude velkolepou výkladní skříní astronomie určenou široké veřejnosti. Projekt se stane skutečností díky nadaci Klause Tschira, která nabídla uhrazení veškerých stavebních nákladů.

27. listopadu 2013: Velký Magellanův oblak patří k nejbližším sousedním galaxiím. Astronomové nedávno využili výkonný dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) k zaznamenání jednoho méně známého zákoutí této galaxie. Snímek zachycuje oblak plynu a prachu, ve kterém vznikají nové horké hvězdy a ty formují okolní plyn do neobvyklých tvarů. Na záběru jsou však patrné rovněž následky hvězdné smrti – vláknité struktury, které vznikly následkem exploze supernovy.

13. listopadu 2013: Astronomové ESO pořídili dosud nejlepší snímek podivného oblaku kolem hvězdokupy NGC 3572. Tento nový záběr ukazuje, jakým způsobem hvězdný vítr vycházející ze skupiny mladých hvězd přetvořil oblaka plynu a prachu do podoby bublin, oblouků a podivných útvarů známých jako sloní choboty. Nejjasnější hvězdy této hvězdokupy jsou mnohem hmotnější než Slunce a zakončí svůj krátký život explozí supernovy.

6. listopadu 2013: ESO dnes slaví 50 let úspěšné spolupráce s Chile. Toto partnerství umožnilo evropské i chilské astronomii posunout hranice vědy, technologií a lidského poznání.

28. října 2013: Na slavnosti, která se uskutečnila 27. října 2013 na observatoři ESO/Paranal v chilské poušti Atacama, předal chilský prezident Sebastián Piñera zástupcům ESO podepsané formální dokumenty stvrzující, že chilská vláda poskytne ESO pozemky v oblasti Cerro Armazones. Cerro Armazones je hora vysoká 3060 m, která se v budoucnu stane domovem dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Nachází se asi 20 kilometrů od observatoře na hoře Cerro Paranal, kde sídlí dalekohledy komplexu ESO/VLT (Very Large Telescope).

16. října 2013: Dva mezinárodní týmy astronomů využily možnosti pole radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a sledovaly výtrysky (jety) vycházející z mohutných černých děr v centrech galaxií. Jejich cílem bylo odhalit, jakým způsobem výtrysky ovlivňují své okolí. Přitom se jim podařilo získat dosud nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu nedaleko klidné černé díry a zachytit nečekaný náznak spodní části mohutného jetu.

9. října 2013: Dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) pořídil pozoruhodně detailní snímek mlhoviny IC 2220, která je známá pod přezdívkou 'Toby Jug'. Jedná se o oblak plynu a prachu obklopující hvězdu ve vývojovém stadiu rudého obra. Zachyceny jsou charakteristické obloukovité struktury této mlhoviny, které opravdu trochu připomínají džbánek s uchem (anglicky jug).

1. října 2013: Poslední parabolická anténa pro projekt radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) byla předána observatoři. Vyrobilo ji evropské konsorcium AEM a jedná se zároveň o poslední 25. anténu vyrobenou v Evropě. Výroba těchto zařízení byla dosud největším realizovaným kontraktem ESO.

25. září 2013: Na radioteleskop APEX (Atacama Pathfinder Experiment) byl úspěšně nainstalován nový přístroj označovaný zkratkou ArTeMiS. APEX je parabolická anténa o průměru 12 m umístěná ve velké nadmořské výšce pouště Atacama. Teleskop pracuje v pásmu milimetrového a sub-milimetrového záření, které tvoří předěl mezi infračerveným a klasickým rádiovým oborem. Pro astronomy je tento přístroj unikátním prostředkem umožňujícím pohlédnout hlouběji do vesmíru. Pomocí nové kamery se již podařilo získat působivý snímek mlhoviny Kočičí tlapka.

18. září 2013: Změť zářících oblaků plynu na tomto snímku je hvězdná porodnice IC 4628 známá rovněž jako mlhovina Kreveta. Snímek byl pořízen pomocí dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile. Docela dobře by se mohlo jednat o nejostřejší záběr tohoto objektu, jaký byl dosud pořízen. Zachycuje shluky mladých horkých hvězd roztroušené mezi oblaky mlhovin.