Tisková zpráva

Vědci objevili planetu obíhající kolem hvězdy nejbližší našemu Slunci

1. října 2024

Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) objevili astronomové exoplanetu obíhající kolem Barnardovy hvězdy, nejbližší hvězdy k našemu Slunci. Na této nově objevené exoplanetě, která má nejméně polovinu hmotnosti Venuše, trvá rok jen něco málo přes tři pozemské dny. Pozorování skupiny rovněž naznačují existenci dalších tří kandidátů na exoplanety na různých oběžných drahách kolem hvězdy.

Barnardova hvězda, která se nachází pouhých šest světelných let od nás, je druhým nejbližším hvězdným systémem - po tříhvězdné skupině Alfa Centauri - a nejbližší samostatnou hvězdou k nám. Díky své blízkosti je hlavním cílem při hledání exoplanet podobných Zemi. Navzdory slibnému pozorování již v roce 2018 nebyla až dosud potvrzena žádná planeta obíhající kolem Barnardovy hvězdy.

 

Objev této nové exoplanety - oznámený v článku publikovaném v časopise Astronomy & Astrophysics - je výsledkem pozorování provedených v posledních pěti letech pomocí dalekohledu ESO VLT, který se nachází na observatoři Paranal v Chile. „I když to trvalo dlouho, vždy jsme si byli jisti, že něco najdeme,“ říká Jonay González Hernández, vědecký pracovník Instituto de Astrofísica de Canarias ve Španělsku a hlavní autor článku. Skupina hledala signály od možných exoplanet v obyvatelné nebo mírné zóně Barnardovy hvězdy - tedy v oblasti, kde se na povrchu planety může vyskytovat kapalná voda. Červení trpaslíci, jako je Barnardova hvězda, jsou často cílem astronomů, protože u nich lze snáze objevit kamenné planety o nízké hmotnosti než u větších hvězd podobných Slunci. [1]

 

Barnard b [2], jak se nově objevená exoplaneta jmenuje, je k Barnardově hvězdě dvacetkrát blíže než Merkur ke Slunci. Kolem své hvězdy oběhne za 3,15 pozemského dne a její povrchová teplota se pohybuje kolem 125 °C. „Barnard b je jednou z exoplanet s nejnižší známou hmotností a jednou z mála známých exoplanet s hmotností menší než hmotnost Země. Planeta se však nachází příliš blízko hostitelské hvězdy, blíže než v obyvatelné zóně,“ vysvětluje González Hernández. „I když je hvězda asi o 2500 stupňů chladnější než naše Slunce, je tam příliš horko na to, aby se na povrchu udržela kapalná voda.“

 

Pro svá pozorování tým použil ESPRESSO, vysoce přesný přístroj určený k měření kmitání hvězdy způsobeného gravitačním působením jedné nebo více obíhajících planet. Výsledky získané z těchto pozorování byly potvrzeny údaji z dalších přístrojů, které se rovněž specializují na lov exoplanet: HARPS na observatoři ESO La Silla, HARPS-N a CARMENES. Nová data však nepotvrzují existenci exoplanety ohlášené v roce 2018.

 

Kromě potvrzené planety objevil mezinárodní tým také náznaky dalších tří kandidátů na exoplanety obíhajících kolem stejné hvězdy. K potvrzení těchto kandidátů však bude třeba dalších pozorování pomocí přístroje ESPRESSO. „Nyní musíme pokračovat v pozorování této hvězdy, abychom potvrdili signály dalších kandidátů,“ říká Alejandro Suárez Mascareño, výzkumný pracovník rovněž z Instituto de Astrofísica de Canarias a spoluautor studie. „Ale objev této planety spolu s dalšími předchozími objevy, jako jsou Proxima b a d, ukazuje, že náš vesmírný dvorek je plný planet s nízkou hmotností.“

 

ELT (Extremely Large Telescope), který je v současné době ve výstavbě, má změnit oblast výzkumu exoplanet. Přístroj ANDES na ELT umožní vědcům odhalit více těchto malých kamenných planet v mírném pásmu kolem blízkých hvězd, mimo dosah současných teleskopů, a umožní jim studovat složení jejich atmosfér.

Poznámky

[1] Astronomové se zaměřují na chladné hvězdy, jako jsou červení trpaslíci, protože jejich mírné pásmo je mnohem blíže hvězdě než u horkých hvězd, jako je Slunce. To znamená, že planety obíhající v jejich mírném pásmu mají kratší oběžné doby, což astronomům umožňuje sledovat je v průběhu několika dnů nebo týdnů, nikoliv let. Kromě toho jsou červení trpaslíci mnohem méně hmotní než Slunce, takže jsou více ovlivněny gravitační přitažlivostí planet, které je obklopují, a proto silněji kmitají.

 

[2] Ve vědě je běžnou praxí pojmenovávat exoplanety podle jména jejich hostitelské hvězdy s přidaným malým písmenem, přičemž „b“ označuje první známou planetu, „c“ další atd. Jméno Barnard b proto dostal i dříve předpokládaný kandidát na planetu kolem Barnardovy hvězdy, který se vědcům nepodařilo potvrdit.

 

Další informace

Tento výzkum byl prezentován v článku “A sub-Earth-mass planet orbiting Barnard’s star” v časopise Astronomy & Astrophysics. (https://www.aanda.org/10.1051/0004-6361/202451311)

Skupinu tvoří J. I. González Hernández (Instituto de Astrofísica de Canarias, Spain [IAC] and Departamento de Astrofísica, Universidad de La Laguna, Spain [IAC-ULL]), A. Suárez Mascareño (IAC and IAC-ULL), A. M. Silva (Instituto de Astrofísica e Ciências do Espaço, Universidade do Porto, Portugal [IA-CAUP] and Departamento de Física e Astronomia Faculdade de Ciências, Universidade do Porto, Portugal [FCUP]), A. K. Stefanov (IAC and IAC-ULL), J. P. Faria (Observatoire de Genève, Université de Genève, Switzerland [UNIGE]; IA-CAUP and FCUP), H. M. Tabernero (Departamento de Física de la Tierra y Astrofísica & Instituto de Física de Partículas y del Cosmos, Universidad Complutense de Madrid, Spain), A. Sozzetti (INAF - Osservatorio Astrofisico di Torino [INAF-OATo] and Istituto Nazionale di Astrofisica, Torino, Italy), R. Rebolo (IAC; IAC-ULL and Consejo Superior de Investigaciones Científicas, Spain [CSIC]), F. Pepe (UNIGE), N. C. Santos (IA-CAUP; FCUP), S. Cristiani (INAF - Osservatorio Astronomico di Trieste, Italy [INAF-OAT] and Institute for Fundamental Physics of the Universe, Trieste, Italy [IFPU]), C. Lovis (UNIGE), X. Dumusque (UNIGE), P. Figueira (UNIGE and IA-CAUP), J. Lillo-Box (Centro de Astrobiología, CSIC-INTA, Madrid, Spain [CAB]), N. Nari (IAC; Light Bridges S. L., Canarias, Spain and IAC-ULL), S. Benatti (INAF - Osservatorio Astronomico di Palermo, Italy [INAF-OAPa]), M. J. Hobson (UNIGE), A. Castro-González (CAB), R. Allart (Institut Trottier de Recherche sur les Exoplanètes, Université de Montréal, Canada and UNIGE), V. M. Passegger (National Astronomical Observatory of Japan, Hilo, USA; IAC; IAC-ULL and Hamburger Sternwarte, Hamburg, Germany), M.-R. Zapatero Osorio (CAB), V. Adibekyan (IA-CAUP and FCUP), Y. Alibert (Center for Space and Habitability, University of Bern, Switzerland and Weltraumforschung und Planetologie, Physikalisches Institut, University of Bern, Switzerland), C. Allende Prieto (IAC and IAC-ULL), F. Bouchy (UNIGE), M. Damasso (INAF-OATo), V. D’Odorico (INAF-OAT and IFPU), P. Di Marcantonio (INAF-OAT), D. Ehrenreich (UNIGE), G. Lo Curto (European Southern Observatory, Santiago, Chile [ESO Chile]), R. Génova Santos (IAC and IAC-ULL), C. J. A. P. Martins (IA-CAUP and Centro de Astrofísica da Universidade do Porto, Portugal), A. Mehner (ESO Chile), G. Micela (INAF-OAPa), P. Molaro (INAF-OAT), N. Nunes (Instituto de Astrofísica e Ciências do Espaço, Universidade de Lisboa), E. Palle (IAC and IAC-ULL), S. G. Sousa (IA-CAUP and FCUP), and S. Udry (UNIGE).

Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ve prospěch všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících záhad vesmíru a šíření fascinace astronomií, a podporujeme mezinárodní spolupráci v oblasti astronomie. ESO bylo založeno jako nadnárodní organizace v roce 1962 a dnes ji podporuje 16 členských států (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko), hostitelský stát Chile a Austrálie jako strategický partner. Sídlo ESO a její návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova se nachází nedaleko německého Mnichova, zatímco chilská poušť Atacama, nádherné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, je domovem našich dalekohledů. ESO provozuje tři pozorovací stanoviště: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu provozuje Very Large Telescope a jeho Interferometr, jakož i přehlídkové dalekohledy, jako je VISTA. Na Paranalu bude ESO také hostit a provozovat soustavu Čerenkovových teleskopů (Cherenkov Telescope Array South), největší a nejcitlivější observatoř pro gama záření na světě. ESO společně s mezinárodními partnery provozuje na Chajnantoru observatoř ALMA, která pozoruje oblohu v milimetrovém a submilimetrovém pásmu. Na Cerro Armazones poblíž Paranalu budujeme "největší oko upřené k nebi" - Extremely Large Telescope. Z našich kanceláří v Santiagu v Chile podporujeme naší činnost v zemi a spolupracujeme s chilskými partnery a společností.

Odkazy

• Vědecký článek
• Fotky VLT
• Pro novináře: přihlašte se k odběru tiskových zpráv v češtině
• Pro vědce: máte pro nás námět? Popularizujte svůj výzkum

Kontakty

Jonay I. González Hernández
Instituto de Astrofísica de Canarias
Tenerife, Spain
Tel.: +34 922 605 751 or +34 922 605 200
Email: jonay.gonzalez@iac.es

Alejandro Suárez Mascareño
Instituto de Astrofísica de Canarias
Tenerife, Spain
Tel.: +34 658 778 954
Email: alejandro.suarez.mascareno@iac.es

Serena Benatti
INAF - Osservatorio Astronomico di Palermo
Palermo, Italy
Tel.: +39 091 233270
Email: serena.benatti@inaf.it

João Faria
Département d’astronomie de l’Université de Genève
Geneve, Switzerland
Tel.: +41 22 379 22 76
Email: joao.faria@unige.ch

André M. Silva
Instituto de Astrofísica e Ciências do Espaço, Universidade do Porto
Porto, Portugal
Tel.: +351 226 089 830
Email: Andre.Silva@astro.up.pt

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2414. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.