Tisková zpráva

Kouřově růžové jádro mlhoviny Omega

4. ledna 2012

Nový snímek mlhoviny Omega, který pořídil dalekohled ESO/VLT, patří k nejostřejším záběrům tohoto objektu, jaký byl kdy pořízen z povrchu Země. Obrázek zachycuje rudě zbarvenou zaprášenou centrální část této slavné oblasti zrodu nových hvězd a odhaluje výjimečné detaily kosmické krajiny plné oblaků plynu, prachu a nově vzniklých hvězd.

Barevný plyn a temný prach v mlhovině Omega jsou zdrojem materiálu pro tvorbu příští generace hvězd. V této konkrétní části mlhoviny ty nejmladší hvězdy – oslnivě jasné, modrobílé – osvětlují celou scénu. Kouřově vyhlížející prachové pásy pozorujeme jako siluetu na pozadí zářícího plynu. Dominantní načervenalá barva této oblasti je dána přítomným vodíkem, který následkem interakce s intenzivními ultrafialovými paprsky mladých horkých hvězd vyzařuje na vlnových délkách v červené oblasti spektra.

Mlhovina Omega je známa pod řadou označení, která závisí na tom, kdo ji pozoroval a co si dotyčný myslel, že vidí. Dalšími jmény jsou například Swan Nebula (mlhovina Labuť), Horseshoe Nebula (mlhovina Podkova) a dokonce Lobster Nebula (mlhovina Humr). Objekt se dostal také do slavného Messierova katalogu pod číslem 17 (M 17) a je katalogizován také jako NGC 6618. Mlhovina se nachází 5 až 6 tisíc světelných let od nás směrem do souhvězdí Střelce. Tento mezi astronomy velmi populární objekt je jednou z nejmladších a nejaktivnějších známých hvězdných porodnic v Galaxii.

Snímek byl pořízen pomocí přístroje FORS (FOcal Reducer and Spectrograph), který pracuje ve spojení s dalekohledem Antu, jedním ze čtveřice základních osmimetrových dalekohledů VLT.  Společně s mohutností dalekohledu pomohl kvalitě a ostrosti snímku také výjimečně klidný vzduch během pozorování [1]. Výsledkem je obrázek, který patří k nejostřejším záběrům této části mlhoviny Omega, jaký byl kdy získán z povrchu Země.

Tento obrázek je jedním z prvních, které byly získány v rámci programu ESO Cosmic Gems [2].

Poznámky

[1] Termín ‚seeing‘ astronomové používají pro měření rušivých efektů (turbulencí) v atmosféře Země. V noci, kdy byla provedena tato pozorování, však byly podmínky velmi dobré. Seeing se obvykle měří jako zdánlivý průměr hvězdy, kterou pozorujeme dalekohledem. V tomto případě byly podmínky extrémně dobré, seeing se pohyboval kolem 0,45“, což znamená velmi malé rozmazání a chvění sledovaného objektu.

[2] Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o novou iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

Kontakty

Richard Hook
ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1201. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.