Tisková zpráva

Rudá záře vzniku hvězd

30. března 2011

Na snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VLT září intenzivní rudou barvou oblak vodíku obklopující hvězdokupu NGC 371. Tyto hvězdné jesličky se nacházejí v sousední galaxii – v Malém Magellanově oblaku.

Dominantou tohoto záběru je útvar připomínající kaluž krve. Oblaka ionizovaného vodíku známé jako 'HII oblasti' (HII region) jsou ale spíše než se smrtí spojeny se zrodem velkého množství hvězd. Příkladem tohoto typu astronomického objektu je otevřená hvězdokupa s mlhovinou s katalogovým označením NGC 371. Všechny stálice v hvězdokupě vznikly ze stejné HII oblasti a při svém formování spotřebovaly větší část materiálu původního oblaku. To, co vidíme na obrázku, je tak pouhý zbytek – vodíková obálka obklopující mladou hvězdokupu.
 
NGC 371 se nachází v Malém Magellanově oblaku, což je trpasličí galaxie vzdálená jen 200 000 světelných let od Země. V této malé galaxii bychom nalezli hvězdy ve všech stadiích vývoje – od vysoce svítivých mladých stálic až po závěrečné fáze života v podobě pozůstatků po výbuších supernov. Mladé hvězdy produkují velké množství ultrafialového záření, které rozzařuje zbytky vodíkové mlhoviny v okolí až do vzdálenosti několika set světelných let.

Snímek dokumentující tento jev byl pořízen pomocí dalekohledu ESO/VLT a přístroje FORS1.

Otevřené hvězdokupy nejsou nijak ojedinělými objekty a řadu hezkých exemplářů bychom našli i v naší Galaxii. NGC 371 je však velmi zajímavá vysokým počtem proměnných hvězd, které se zde vyskytují. Proměnné hvězdy mění s časem svoji jasnost. Velmi zajímavé jsou pomalu pulsující 'B hvězdy' (B stars), které astronomové využívají k průzkumu vnitřní stavby hvězd prostřednictvím metody známé jako ‚astroseismologie' [1].  Řada těchto hvězd byla nalezena i v hvězdokupě NGC 371. Proměnné hvězdy obecně hrají v astronomii jednu z klíčových rolí, neboť některé typy jsou například používány k měření vzdáleností galaxií, a tím k určování věku vesmíru. 

Originální data pro tento snímek vybral z archivu ESO Manu Mejias v rámci soutěže Hidden Treasures [2]. Hned trojice prací tohoto autora se dostala do první dvacítky a jeho zpracování záběru NGC 371 se umístilo celkově na šestém místě.

Poznámky

[1] Astroseismologie je obor, který prostřednictvím frekvenční analýzy oscilací studuje vnitřní strukturu pulsujících hvězd. Tento přístup je velmi podobný studiu zemského nitra na základě šíření zemětřesných vln vnitřními vrstvami planety.

[2] Astrofotografická soutěž 'Hidden Treasures 2010' dala amatérským astronomům možnost prohledat ohromné archivy ESO, a to ve snaze nalézt v nich dobře ukryté skvosty, které potřebují jen trochu vyleštit. Účastníci zaslali do soutěže na 100 prací a nejlepší autoři byli odměněni atraktivními cenami včetně kompletně hrazené návštěvy na observatoři Cerro Paranal v Chile s technologicky nejvyspělejším dalekohledem světa VLT, kterou získal absolutní vítěz. Deset vítězných autorů zaslalo do soutěže celkem dvacet nejlépe hodnocených fotografií v soutěži.

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Kontakty

Richard Hook
ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Press Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Email: rhook@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1111. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.