Tiskové zprávy 2010

21. července 2010: Astronomové použili kombinaci přístrojů na dalekohledu ESO/VLT a objevili dosud nejhmotnější známou hvězdu, která v době zrodu vážila třistakrát více, než naše Slunce. Je tedy dvakrát hmotnější, než udává v současnosti přijímaný limit hmotnosti hvězd – 150 Sluncí. Sama existence tohoto monstra – milionkrát zářivějšího než Slunce, které ztrácí materiál díky mohutnému hvězdnému větru – by mohla skrývat odpověď na otázku, jak hmotné mohou být hvězdy.

14. července 2010: Astronomové získali první snímek prachového disku obklopujícího velmi mladou hmotnou hvězdu, čímž získali přímý důkaz, že se zrodila stejným způsobem jako její lehčí sestry. Objev byl učiněn díky použití několika přístrojů ESO a je prezentován v článku uveřejněném tento týden v časopise Nature.

7. července 2010: Na základě pozorování provedených pozemním teleskopem ESO/VLT a kosmickou rentgenovou observatoří Chandra (NASA) astronomové odhalili dosud nejmohutnější dvojici výtrysků, vyvrhovaných hvězdnou černou dírou. Objekt někdy popisovaný jako mikrokvasar rozfukuje obrovské bubliny horkého plynu, které mají v průměru až 1 000 světelných let. Jsou tedy dvakrát větší a k jejich vytvoření je potřeba až 10krát více energie, než bylo pozorováno u dalších známých mikrokvasarů. Objev byl publikován v časopise Nature.

30. června 2010: Tento pozoruhodný pohled na okolí hvězdy R CrA (Corona Australis) byl pořízen na observatoři ESO La Silla (Chile) pomocí kamery WFI (Wide Field Imager). Hvězda R CrA leží v centru oblasti zrodu nových hvězd a je obklopena jemnou namodralou reflexní mlhovinou ponořenou v rozsáhlém prachoplynném oblaku. Obrázek přináší nové překvapivé detaily této oblasti oblohy.

23. června 2010: Astronomové poprvé v historii sledovali obří bouři v atmosféře exoplanety – velmi důkladně studovaného „horkého Jupitera“ HD 209458b. Přesná pozorování oxidu uhelnatého ve spektru atmosféry planety odhalila, že z horké denní strany planety vane na chladnou noční stranu extrémně silný vítr. Stejná  pozorování vědcům také umožnila poprvé změřit skutečnou oběžnou rychlost planety, z čehož lze přímo stanovit také její hmotnost. Výsledky jsou prezentovány v čísle časopisu Nature, které vyšlo tento týden.

16. června 2010: Tento nový, obdivuhodný snímek galaxie NGC 253 v souhvězdí Sochaře (Sculptor, Scl) byl pořízen teleskopem ESO/VISTA na observatoři Paranal (Chile) v rámci jedné z jeho prvních pozorovacích kampaní. Díky pozorování v infračerveném oboru není pohled dalekohledem VISTA tolik ovlivněn prachem. Teleskop odhalil nesčetné množství chladnějších hvězd a v centrální části galaxie objevil příčku, která je ve viditelném světle zcela nepozorovatelná. Záběr tak přináší mnoho nových informací o původu a vývoji galaxie.

10. června 2010: Astronomové měli poprvé v historii možnost přímo sledovat pohyb exoplanety poblíž mateřské hvězdy. Tato planeta má navíc ze všech přímo pozorovaných exoplanet nejmenší oběžnou dráhu, která je srovnatelná s drahou Saturnu. Těleso pravděpodobně vzniklo velmi podobným způsobem jako obří plynné planety v naší Sluneční soustavě. Vzhledem k nízkému stáří mateřské hvězdy tento objev také potvrzuje teorii, podle které se obří planety v protoplanetárním disku mohou zformovat za velmi krátkou dobu, pouhých několika milionů let.

8. června 2010: Na primární zrcadlo nového robotického teleskopu TRAPPIST na observatoři La Silla v Chile dopadlo první světlo. Jméno dalekohledu je akronymem plného názvu přístroje „TRAnsiting Planets and PlanetesImals Small Telescope“ a prozrazuje, že teleskop je určen především ke studiu planetárních soustav, a to hned dvěma způsoby. Jednak hledáním a studiem vlastností exoplanet, a také komet v naší Sluneční soustavě. Dalekohled o průměru 60 cm bude řízen z 12 000 km vzdáleného Liège v Belgii.

4. června 2010: Zakladatel a první vedoucí Pracovní skupiny optiky a dalekohledů na ESO (Optics and Telescopes Group) Raymond Wilson, jehož průkopnický výzkum aktivní optiky umožnil konstrukci obřích dalekohledů dneška, získal Kavliho cenu 2010 za astrofyziku. Milionovou dolarovou odměnu si rozdělí s dvojicí amerických vědců Jerrym Nelsonem a Rogerem Angelem.

1. června 2010: Astronomové při své snaze porozumět vesmíru často zaměřují své dalekohledy na Velké Magellanovo mračno, jednu z nejbližších galaxií. Tento nový působivý záběr pořídili pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) na observatoři La Silla (ESO). Snímek zachycuje doslova kosmický zvěřinec nejrůznějších typů objektů patřících k Velkému Magellanovu mračnu – od obřích kulových hvězdokup až po zbytky po explozích supernov. Takto komplexní záběr poskytuje důležité informace pro široké rozpětí výzkumných projektů zabývajících se vývojem hvězd či galaxií.

19. května 2010: ESO zveřejnila nádherný záběr blízké galaxie M83 pořízený kamerou HAWK-I a dalekohledem ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile. Snímek zachycuje galaxii v infračerveném oboru spektra a demonstruje impozantní schopnosti kamery, které umožnily vytvořit jeden z nejostřejších a nejdetailnějších záběrů M83 dosud pořízených z povrchu Země.

5. května 2010: Tisíce vzdálených galaxií zachycuje širokoúhlý snímek, který dnes zveřejnila ESO. Přesněji se jedná o velkou skupinu galaxií patřících k mohutné galaktické kupě Abell 315. Jakkoliv se záběr může zdát galaxiemi doslova zaplněn, je viditelné uskupení pouze příslovečným vrcholem ledovce. Galaktická kupa Abell 315, stejně jako většina ostatních, je totiž tvořena především temnou hmotou. Obrovská hmotnost kupy zakřivuje paprsky světla přicházející z ještě vzdálenějších galaxií a mírně tak deformuje jejich vzhled.

26. dubna 2010: Dne 26. dubna 2010 vybral ESO Council lokalitu Cerro Armazones jako základnu pro plánovaný dalekohled European Extremely Large Telescope (E-ELT) o průměru 42 m. Cerro Armazones je hora s výškou 3060 m n. m. Nachází se v centrální části chilské pouště Atacama, 130 km jižně od města Antofagasta a asi 20 km od Cerro Paranal, sídla dalekohledů ESO/VLT.

21. dubna 2010: Mlhovina kočičí tlapka, NGC 6334, je obrovská hvězdná porodnice, rodiště stovek hmotných hvězd. Na tomto nádherném snímku pořízeném v IR oboru novým přehlídkovým dalekohledem ESO/VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy, Paranal Observatory, Chile) bylo odhaleno několik dosud neznámých mladých hvězd, jejichž infračervené záření proniká skrze prach a zářící plyn.

13. dubna 2010: Dnes byl na Národním astronomickém setkání Spojeného království v Glasgow (UK National Astronomy Meeting, RAS, NAM2010) oznámen objev dalších devíti tranzitujících exoplanet. Když astronomové zkombinovali data o nových planetách se staršími, překvapilo je, že 6 exoplanet ze sledovaného vzorku 27 objektů obíhá svou hvězdu v opačném směru vzhledem k její rotaci – což je přesným opakem toho, co platí v naší Sluneční soustavě. Tyto nové objevy představují vážnou výzvu pro současné teorie formování planet a zároveň naznačují, že systémy s exoplanetami typu ‘horký Jupiter’ zřejmě neobsahují planety zemského typu.

7. dubna 2010: Podle dosud první infračervené analýzy atmosféry Neptunova měsíce Triton je na jeho jižní polokouli léto v plném proudu. Tým astronomů pracujících s dalekohledem ESO/VLT objevil v atmosféře měsíce oxid uhelnatý a poprvé ze Země detekoval přítomnost metanu. Pozorování také odhalila, že jemná atmosféra podléhá sezonním vlivům, její mohutnost se při zahřátí zvětšuje.

31. března 2010: ESO dnes zveřejnila záběr málo známé slabé mlhoviny Gum 19, která se na infračervených záběrech zdá napůl světlá a napůl temná. Z levé strany je horký vodík ozařován superobří modrou hvězdou známou jako V391 Velorum. Na rozhraní zářícího a temného pásma, vlevo od V391, dochází ke zrodu nových hvězd. Díky nově se rodícím hvězdám a pravděpodobnému výbuchu V 391 Velorum jako supernovy se vzhled mlhoviny Gum 19 v následujících tisících let nápadně změní.

24. března 2010: Díky extrémně hloubkové přehlídce, provedené pomocí dalekohledu ESO/VLT a unikátního speciálně připraveného filtru astronomové potvrdili, že přes mnohé přehlídkové projekty vzdáleného vesmíru zůstává neobjevena značná část galaxií, jejichž světlo k nám putuje více jak 10 miliard let. V rámci přehlídky VLT bylo mimo jiné nalezeno také několik dosud nejslabších pozorovaných galaxií z ranné fáze vývoje vesmíru.

21. března 2010: Díky náhodnému objevu dalekohledem APEX astronomové poprvé přímo změřili velikost a jasnost oblastí zrodu hvězd ve velmi vzdálené galaxii. Ta je od nás natolik vzdálena, že světlo, které dnes vidíme, ji opustilo před deseti miliardami let. Obraz galaxie je zvětšen pomocí kosmické gravitační čočky, což nám poskytuje opravdu detailní pohled, který by jinak nebyl možný. Štastná náhoda tak odhalila hektický průběh hvězdotvorby v galaxiích raného vesmíru, kde hvězdné porodnice chrlí stálice až 100krát rychleji, než je tomu u jejich současných protějšků. Výzkum byl zveřejněn v časopise Nature.

17. března 2010: Díky společnému pozorování družice CoRoT a přístroje HARPS astronomové objevili první „normální“ exoplanetu, kterou mohou podrobněji studovat. Planeta s označením Corot-9b pravidelně přechází přes disk svojí mateřské hvězdy podobné Slunci, která se nachází 1 500 světelných let od nás směrem do souhvězdí Hada.