Co se to blíží přes kopec? Interferometr ALMA!

Mohlo by se zdát, že se na tomto Obrázku týdne toho moc neděje, ale zdání klame. V dálce se jako tučňáci v antarktické bouři choulí 66 vysoce přesných antén soustavy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). ALMA, kterou provozuje ESO spolu s mezinárodními partnery, je určena ke studiu světla vyzařovaného nejchladnějšími objekty ve vesmíru, jako jsou například rozsáhlá chladná mračna v mezihvězdném prostoru.

Po obou stranách antén se rozprostírá prázdná krajina náhorní plošiny Chajnantor. Toto odlehlé místo, které se nachází ve výšce 5 000 m n. m. v chilských Andách, je jedním z nejsušších míst na Zemi. Právě toto sucho z něj činí ideální místo pro pozorování signálů z chladného vesmíru, které by jinak byly silně pohlcovány vodní párou v naší atmosféře. 

ALMA je takzvaný interferometr, což znamená, že jednotlivé antény spolupracují a dohromady vytvářejí výkonnější teleskop, který dokáže rozeznat menší detaily, než jaké lze pozorovat jednotlivými anténami zvlášť. Podle toho, jaká pozorování se provádějí, jsou antény uspořádány v různých konfiguracích. Čím jsou vzdálenější, tím jemnější detaily mohou vidět; kompaktnější konfigurace naopak nabízejí lepší citlivost a jsou ideální při pozorování méně jasných rozsáhlých objektů. Zde jsou antény v jedné z nejkompaktnějších konfigurací, ale vzdálenost mezi nimi může být až 16 kilometrů!