Tvůrce hvězd

Z kopule jednoho ze čtyř hlavních dalekohledů tvořících ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile vychází silné lasery. Paprsky dosahují vrstvy atmosféry ve výšce 90 kilometrů nad zemským povrchem, která je bohatá na atomy sodíku. Lasery sodík rozsvítí, čímž na obloze vytvoří umělé hvězdy. Ale proč?

Zemská atmosféra zkresluje světlo přicházející z vesmírných těles, čímž snižuje ostrost astronomických pozorování. Ze stejného důvodu se hvězdy při pohledu ze Země mihotají.

K odstranění tohoto efektu vyvinuli astronomové technologii zvanou adaptivní optika, při které je pružné zrcadlo deformováno několiksetkrát za sekundu k potlačení turbulencí atmosféry. Pro výpočet potřebných korekcí však musí mít adaptivní optika k dispozici referenční hvězdu poblíž pozorovaného objektu. Takové hvězdy ale někdy nejsou na ideálním místě, což vedlo astronomy k nápadu využít lasery a vytvořit si umělé přesně tam, kde je zrovna potřeba.

Zajímavostí je, že atomy sodíku jsou pozůstatky po meteoroidech, které na konci své cesty Sluneční soustavou shořely v zemské atmosféře. To znamená, že když tyto atomy excitujeme lasery, svým způsobem využíváme vesmírnou hmotu, aby nám pomohla pozorovat Vesmír!