Vlnky a slupky

Eliptické galaxie vypadají, ve srovnání se svými spirálními kolegyněmi, jako jemné načechrané obláčky. Mají měkké, nedefinové hranice a jasná jádra oblopená rozptýleným světlem. Vzhled ale může klamat. Minimálně 10 % eliptických galaxií je mnohem větších, než se na první pohled zdá, a obsahují mnohem víc jemných detailů - jako smyčky a slupky.

Ve vzdálenosti 100 milionů světelných roků v souhvězdí Ryb (Pisces) leží galaxie NGC 474 (na obrázku vlevo dole). Je to krásná slupková galaxie; dlouhatánské jemné ocásky se táhnou kolem hlavního těla galaxie, zatímco vnitřní část je tvořena sérií soustředných slupek. Výčnělky se táhnou daleko od galaxie do vzdáleností větších než zobrazuje obrázek.

Astronomové si nejsou jistí, proč mají některé galaxie tento vzhled a strukturu, ale předpokládají, že to souvisí s gravitací. Přesněji, s gravitačními interakcemi mezi galaxiemi. Je možné, že spirální galaxie v pravém horním rohu, NGC 470, gravitačně působila na větší eliptickou kamarádku po několik miliard let a vybudila v ní hustotní vlny.

Galaxie byla pozorována v rámci programu ESO Cosmic Gems, který vytváří obrázky vědecky zajímavých a esteticky přitažlivých objektů pomocí dalekohledů ESO. Využívá čas, který se běžně nedá použít pro vědecká pozorování. Všechna data, která se takto pořídí, jsou astronomům k dispozici ve vědeckém archivu ESO.