Zrození Lovce

Souhvězdí Oriona je jednou z nejrozeznatelnějších skupin hvězd na obloze. Výrazných hvězd Oriona si jsou lidé vědomi určitě desítky tisíc let, a pravděpodobně déle. Čínští astronomové ho nazývali  参宿 nebo Shēn, což v překladu znamená tři hvězdy (v pásu). Staří Egypťané ho považovali za bohy Saha a Sopdet, vtělení Osirise a Isis, zatímco řečtí astronomové v něm viděli statečného lovce - ano, Oriona - s mečem nad hlavou a připraveného k útoku.

Bez ohledu na mytologii je Orion fascinující kus oblohy. Tento obrázek z dalekohledu ESO VLT, ukazuje reflexní mlhovinu NGC 2023 ve středu souhvězdí. Leží nedaleko mlhovin Koňská hlava a Plamínek a je vzdálena asi 1500 světelných let od Země. Je jednou z největších reflexních mlhovin na obloze.

Reflexní mlhoviny jsou oblaka mezihvězdného prachu, který odráží světlo blízkých nebo vnitřních zdrojů, podobně jako mlha okolo reflektorů aut. NGC 2023 je osvětlena hmotnou mladou hvězdou HD 37903. Hvězda je extrémné horká - několikrát teplejší než Slunce - a jejímu jasnému modrobílému světlu vděčí NGC 2023 za svou mléčnou záři. Tyto mlhoviny jsou často místa, kde hvězdy vznikají, a obsahují plynné zhustky, jejichž hustota je výrazně vyšší než okolo. Vlivem gravitace zhustky přitahují jeden druhého, splývají a někdy vytvářejí nové hvězdy. Během pár milionů let může pás Oriona získat novou hvězdu!

Obrázek byl pořízen pomocí přístroje FORS (FOcal Reducer and Spectrograph) na dalekohledy VLT (Very Large Telescope) v rámci programu ESO Cosmic Gems. Tento program vytváří obrázky zajímavých a vizuálně atraktivních objektů pomocí dalekohledů ESO z důvodů vzdělávacích a popularizačních. Využívá čas na da ekohledech, který se nedá použít pro vědecká pozorování, nicméně dala jsou uložena ve veřejnéch datovém archívu ESO a dají se použít i pro vědecké účely.