Zachycen v pasti

Obrázek z radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) ukazuje mladou horkou hvězdu V1247 Orionis, která je obklopená cirkumstelárním diskem z plynu a prachu. Disk se jeví jako složený ze dvou částí: z pěkně definovaného centrálního prstence a z jemnějšího půlměsíce ve vzdálenějších oblastech.

Tmavá oblast mezi prstencem a půlměsícem je pravděpodobně způsobena přítomností mladé planety. Jak planeta obíhá kolem své mateřské hvězdy, její pohyb vytváří oblasti vysokého tlaku po obou stranách její dráhy - něco podobného vlnám, které jak vytváří loď při pohybu vodou. Takové oblasti vysokého tlaku se mohou stát bariérami okolo oblastí tvorby planet: částice prachu jsou v nich uvězněny po miliony let, díky čemuž se mohou k sobě připojovat a růst.

Vysoké rozlišení přístroje ALMA poprvé umožňuje studium komplikované strukty takovéhoto prachového víru. Obrázek ukazuje nejenom půlměsícovou past na prach na vnějším okraji tmavého pásu, ale také oblasti přebytku prachu v prstenci, což naznačuje možnost existence druhé pasti, která se vytvořila uvnitř možné dráhy planety. To by potvrzovalo předpovědi dřívějších počítačových simulací.

Polapení prachu je jedním z řešení velkého problému současných teorií vzniku planet. Podle předpovědi by prachové částice měly doputovat do centrální hvězdy a být zničeny ještě dřív, než by měly čas vyrůst do planetesimální velikosti (říká se tomu problém radiálního driftu).

Odkazy:
Vědecký článek.