Obrázek týdne

18. července 2016: Dnešní snímek ukazuje opravdu nezvyklou podívanou - vodu v poušti Atacama! Na klidné vodní hladině se odráží známý objekt, Cerro Paranal, domov observatoře ESO Paranal.Poušť Atacama je jednou z nejsušších a nejnehostinnějších krajin na Zemi. Průměrný objem dešťových srážek v oblasti Cerro Paranal je méně než 10 milimetrů za rok, což znamená, že tento obrázek byl pořízen těsně po období vzácného deště. Brzy po fotografovaní tato dočasná laguna zmizela a zanechala po sobě údolní půdu tak suchou a vyprahlou jako obvykle.Co je ale asi špatné pro nečetnou flóru a faunu oblasti, je vynikající pro astronomy. Nedostatek dešťových mraků a suchý vzduch dovoluje paranalských astronomům pozorovat celý rok. S více než 300 jasnými noci za rok je poušť Atacama jedním z nejlepších astronomických míst na světě, které skoro pořád nabízí nepřerušovaný pohled na vesmír.Obrázek vytvořil fotovyslanec ESO Gerhard Hüdepohl.

11. července 2016: Toto nádherné (a ultra high definition) panoráma, které vytvořil fotovyslanec ESO Petr Horálek, ukazuje Mléčnou dráhu, jak se klene nad observatoří ESO La Silla v Chile.La Silla stojí na jižním konci pouště Atacama v nadmořské výšce 2400 m n. m. Zdejší početné dalekohledy pozorují noční oblohu - jednu z nejtmavších na Zemi - a využívají nepřekonatelné atmosférické podmínky zdejšího prostředí, aby odkryly tajemství vesmíru.A tento obrázek nedělá nic jiného! Oblačná a prašná struktura naší Galaxie se odhaluje jako nádherná zářící čelenka nad otevřenou kopulí 2.2m dalekohledu MPG/ESO, která vypadá, jako by pojídala jasnou svítící skvrnu, což je ve skutečnosti Velké Magelanovo mračno. Různá oblaka a mlhoviny, včetně známé Gumovy mlhoviny, vynikají na pozadí tmavé oblohy ve střední a horní částí obrázku a září narůžovělým světlem.Fotoaparát Petra Horálka také zachytil svit atmosféry (airglow), který je vidět obzvláště poblíž horizontu. Speciální ESOcast se věnoval tomutu zvláštnímu nebeskému jevu.

4. července 2016: Po cestě na jedno z pozorovacích míst ESO v Chile se fotovyslanec ESO Adhemar Duro zastavil u silnice a pořídil tento Obrázek týdne. Ta silnice vede k soustavě antén ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), která je umístěna v nadmořské výšce 5000 m.Díky dlouhé expoziční době vykreslily hvězdy na noční obloze kružnice odpovídající jejich oběhu kolem jižního nebeského pólu, který je umístěn ve středu obrázku. Nad pólem jsou jako mlhavé namodralé obláčky vidět Malé a Velké Magelanovo mračno - dvě satelitní galaxie Mléčné dráhy, pozorovatelné pouze z jižní oblohy. Oblast hustě osídlená hvězdami, vlevo na obrázku, označuje střed Mléčné dráhy.Ačkoli byl obrázek pořízen v odlehlé poušti Atacama, vzdálená světla městečka San Pedro de Atacama se dají rozeznat v pravém rohu obrázku, kde přehlušují tmavou oblohu.

27. června 2016: Tento obrázek Vás přenese na nejpokročilejší optickou astronomickou observatoř na světě: k dalekohledu VLT na observatoř ESO na Paranalu v Chile. Stínová postava zírající na tmavou oblohu je fotograf Babak Tafreshi, vyfocen svým kolegou, fotovyslancem ESO, Petrem Horálkem.Na okamžik se představte, že stojíte v Babakových - anebo Petrových - botách. Teď jste král vesmíru. Všude ticho, tma, klid. Díváte se na nedotčenou chilskou noční oblohu která, díky extrémně nízké úrovni světelného znečištění a vodní páry, nabízí obzvláště úžasnou noční scenérii, jež potěší všechny astrofotografy nebo milovníky hvězd. Nastává noc jedinečných fotografických možností. Se svou oblíbenou kamerou v ruce můžete dokumentovat nebe jednu jasnou hodinu za druhou a neobávat se nevítaných oblaků, kazících pohled.Ve středu záběru je vidět Velké Magelanovo mračno, zatímco Canopus, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Lodního kýlu (Carina), shlíží z pravého horního rohu.Petr pořídil tento obrázek během expedice ESO Fulldome Expedition. Její účastníci cestovali do Chile, aby pořídili krásné ...

20. června 2016: Tento obrázek týdne ilustruje zobrazovací schopnosti přístroje SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch) pro detekci planet, který je instalován na ESO dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v CHile. Ukazuje sérii částečných (rozbitých či necelých) prachových prstenců okolo blízké hvězdy. Tyto koncentrické disky jsou umístěny ve vnitřní části disku obklopujícího mladou hvězdu HD 141569A, která je vzdálena asi 370 světelných let od Země.Na obrázku vidíme útvar známý jako přechodný disk, což je krátce existující fáze mezi protoplanetárním diskem, ve kterém se planety ještě nevytvořily, a pozdější dobou, ve které už planety vznikly a disk je obsazen jenom zbylými, povětšinou prachovými, zbytky.Co vidíme, jsou struktury vytvořené z prachu, které poprvé zobrazil v blízké infračervené oblasti SPHERE - a v dostatečném rozlišení, aby byly vidět pozoruhodné detaily. Plocha na obrázku má průměr 200 vzdáleností Slunce-Země.Zřetelně je vidět několik rysů disku: jasný, výrazný prstence s dobře definovanými okraji - tak asymetrický, že vypadá jako půlkruh ...

13. června 2016: Astronomové pátrají po planetách kroužících kolem jiných hvězd (po exoplanetách) různými metodami. Jedna úspěšná metoda je přímé zobrazování; je obzvláště účinná pro planety na vzdálených orbitách kolem mladých hvězd, protože světlo planety není zahlceno světlem mateřské hvězdy a tak je snadnější planetu spatřit.Dnešní obrázek tuto techniku ilustruje. Ukazuje hvězdu CVSO 30 typu T-Tauri, vzdálenou přibližně 1200 světelných let od Země ve skupině 25 Orionis (mírně severozápadně od známého pásu Oriona). Metodou zákrytové fotometrie, kdy se měří pokles jasu hvězdy, když před ní přechází planeta, zjistili astronomové v roce 2012, že kolem CVSO 30 obíhá jedna exoplaneta (CVSO 30b). Nyní se na tento systém astronomové podívali znovu pomocí několika dalekohledů. Ve studii byly zkombinována pozorování z dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope) v Chile, z Keckovy observatoře na Havaji a z observatoře Calar Alto ve Španělsku.Pomocí těchto dat astronomové zobrazili objekt, který je pravděpodobně druhou planetou! Aby vytvořili obrázek, využili astrometrii ...

6. června 2016: Kopule dalekohledu ESO NTT (New Technology Telescope) otevřela své hranaté dveře, aby se objevila dlouhá štěrbina mířící na jižní nebe. Obloha je posypaná hvězdami, zatímco měsíc osvětluje vnitřní stěny kopule NTT a vrhá stín přes 3.6m dalekohled. Na vrcholu dalekohledu můžeme rozeznat sekundární zrcadlo, umístěné v prstencové struktuře a držené podpěrami nad hlavním (primárním) zrcadlem.Jednou z podivuhodných vlastností NTT je aktivní optika, což znamená, že primární zrcadlo je ohebné a jeho tvar se aktivně upravuje během pozorování, aby se zachovala optimální kvalita obrazu. Poloha sekundárního zrcadla ve třech směrem se také kontroluje. Tato technologie, vyvinutá ESO, je dnes použitá na všech velkých moderních dalekohledech, jako je VLT (Very Large Telescope) na Cerro Paranal a budoucí E-ELT (European Extremely Large Telescope).Návrh osmihranné kopule pro NTT byl dalším technologickým milníkem. Kopule je relativně malá a je větrána systémem klapek, díky kterým vzduch hladce proudí kolem zrcadla, snižuje se turbulence a výsledný obraz ...

30. května 2016: Vysoko na náhorní planině Chajnantor, osamělá vikuňa - příbuzná lam, alpak a velbloudů - stojí před anténou APEXu.Jak zvíře tak anténa jsou dobře vybaveny, aby se vyrovnaly s drsným prostředí tohoto vzdáleného pouštního kraje. Na Chajnantoru, asi tak 5 000 metrů nad mořem, se teploty během dne mohou vyšplhat poměrně vysoko díky intenzivnímu slunečnímu záření procházejícímu jen tenkou atmosférou, ale v noci rtuť v teploměru klesá. Anténa APEXu byla postavena tak, aby vydržela drsné počasí a vyrovnala se s neustálým slunečním světlem, silnými větry a velkými teplotními změnami mezi +20 a -20 stupni Celsia.Otužilá vikuňa se svým hustým, vlněným kabátkem, který zadržuje horký vzduch poblíž těla, také dokáže odolávat rozmarům přírody. Tento druh, který se nachází pouze ve vysokých nadmořských výškách v Andách, spásá tuhou trávu na jinak holých stráních. Ačkoli je Chajnantor jedním z nejssuších míst na planetě, teplotní výkyvy mohou přivát sníh i na náhorní planinu. Vikuňa na ...

23. května 2016: Pomocí 39 ze 66 antén soustavy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), umístěných v nadmořské výšce 5 000 metrů na náhorní planině Chajnantor v chilských Andách, byli astronomové schopni detekovat oxid uhelnatý (CO) ve zbytkovém disku okolo hvězdy typu F. Ačkoli je CO druhou nejběžnější molekulou v mezihvězdném prostředí (po molekulárním vodíku), je to poprvé, co byl detekován okolo hvězdy tohoto typu. Hvězda, se jménem HD 181327, je členem pohybové skupiny Beta Pictoris ve vzdálenosti téměř 170 světelným let.Až dodnes byla přítomnost CO určena jenom okolo několika hvězdy typu A, které jsou výrazně hmotnější a svítivější než HD 181327. Díky vynikajícímu prostorovému rozlišení a citlivosti, které nabízí ALMA, dokázali astronomové zachytit tento nádherný prstenec kouře a zmapovat hustotu CO v disku.Studium disků tvořeným zbytky po tvorbě planet je jeden způsob, jak popsat planetární systémy. Plyn obsahující CO se nachází dohromady s prachovými zrny v prstenci zbytků a musel být vytvořen nedávno. ...

16. května 2016: Šestnáctého března, měsíc po vyhlášení kampaně, byla oznámena jména osmi účastníků #MeetESO - prvního setkání ESO inspirované sociálními médii. Sedmého května 2016 přiletěli účastníci do Chile na pětidenní návštěvu jedněch z nejúžasnějších astronomických zařízení na světě: VLT (Very Large Telescope) - nejpokročilejší astronomická observatoř v optické oblasti na světě - a ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), největší existující astronomický projekt.Jak je vidět z širokých úsměvů, cestovatelé #MeetESO si svůj itinerář cesty užívali, od hovorů se zaměstnanci ESO a ALMy během nočních pozorování na jedněch z nejlepších lokací na Zemí až po přespávání v Residencii ESO, která slouží jako hotel pro astronomy pozorující na Paranalu (ale která je možná známější jako ta budova, která byla "vyhozena do vzduchu" v bondovce Quantum of Solace).Vrcholem chilského výletu byla možnost denního pozorování přechodu Merkura pod vedením některých ze světových astronomů. Tato skupinová fotografie byla pořízena právě při této příležitosti: devátého května 2016 na observatoři ...

9. května 2016: Obrázek týdne ukazuje prstencovou galaxii v souhvězdí Plachet, která je vidět jako jasné jádro obklopené něžně modrým halem. Jak napovídá jméno, tato galaxie - nacházející se v jižním souhvězdí Plachty (Vela) - se vyznačuje kompaktním jádrem a velkým kruhovým pásem plynu a hvězd.Předpokládá se, že prstencové galaxie, jako ta na obrázku, vzniknou, když je větší galaxie propíchnuta menším galaktickým agresorem, který, tím, jak prochází srdcem větší oběti, iniciuje vznik rázové vlny, která se šíří směrem ven z centra galaxie. Tím se plyn přesunuje na periferii galaxie, kde začíná kolabovat a vytvářet nové hvězdy. Prstencová galaxie v Plachtách je nezvyklá tím, že vlastně obsahuje nejméně dva prstence, což naznačuje, že kolize neproběhla úplně nedávno.Na obrázku je vidět také galaxie ESO 316-33, těsně nad a vlevo od prstencové galaxie, a také jasná hvězda HD 88170.

2. května 2016: Na pozadí úžasného nočního nebe nad observatoří ESO Paranal se lesknou čtyři laserové paprsky vycházející z dalekohledu UT4, jednoho ze čtyři hlavních dalekohledů tvořících VLT (Very Large Telescope). Znamenají první použití vícenásobného laseru na ESO a jsou nejvýkonnější pomocná laserová hvězda kdy použitá v astronomii. Asi v 90 kilometrech nad povrchem lasery excitují atomy sodíku a vytváří umělé hvězdy pro systém adaptivní optiky.Moderní dalekohledy používají systémy adaptivní optiky, aby vykompenzovaly rozmazávání paprsků způsobené zemskou atmosférou. Aby to mohly udělat, potřebují při pozorování studovaného objektu pozorovat i jasnou referenční hvězdu. Ale vždycky taková hvězda po ruce není, a tak astronomové využívají laserů k vytváření umělých hvězd právě tam, kde je potřebují. Laserové paprsky donutí sodíkové atomy vysoko v atmosféře, aby zazářily a vytvořily maličkaté světelné plošky, které napodobují opravdové hvězdy. Použití více laserů naráz umožňuje lépe než s pomocí jednoho laseru popsat vlastnosti atmosféry, což vede větší kvalitě obrázku ve větším ...

25. dubna 2016: Astronomoví objevili nového souputníka tělesa z hlavního pásu asteroidů. Toto těleso (nejmenší z viditelných na obrázku) obíha kolem asteroidu Elektra (130). Tým, vedený Bin Yangem (ESO, Santiago, Chile), ho zobrazil pomocí přístroje SPHERE využívajícího extrémní adaptivní optiku, který je nainstalovaný na jednom z hlavních dalekohledů (UT3) tvořících VLT (Very Large Telescope) na Cerro Paranal. Tento nový, již druhý, měsíček Elektry měří asi dva kilometry a byl provizorně nazván S/2014 (130) 1, a díky němu je systém Elektry trojitý, Díky nevídané citlivosti a prostorovému rozlišení přístroje SPHERE objevil zmiňovaný astronomický tým ještě další trojitý systém v hlavním pás asteroidů, a to je asteroid Minerva (93).Asteroidy jsou pozůstatky stavebních bloků, které vytvořily pozemské planety v raných dobách Sluneční soustavy. Studium asteroidů s vícenásobnými satelity je obzvláště důležité, protože způsob jejich tvorby poskytuje informace o tvorbě planet a vývoji, které se nedají sehnat jinými metodami.Pomocí dat získaných přístrojem SPHERE tým zjistil, že jak ...

18. dubna 2016: As the Sun raises at Cerro Paranal, in Chile, filling the sky with superb orange shades, two members of the ESO Fulldome Expedition, Babak Tafreshi (left) and Yuri Beletsky (right), are preparing their tripods and cameras for the day ahead. Above the silhouette of the Chilean mountains, the gentle smile of a crescent Moon and the bright planet Venus strike a pose for the cameras. Thanks to a phenomenon called earthshine, the entire disc of the Moon can be seen shining in light reflected off the Earth. The telescope in silhouette in front is an Auxiliary Telescope (AT), part of Very Large Telescope (VLT) at ESO's Paranal Observatory. This twilight moment was captured by ESO Photo Ambassador Petr Horálek, while participating in the ESO Fulldome Expedition which is gathering spectacular images for use in the ESO Supernova Planetarium & Visitor Centre, currently under construction at ESO’s Headquarters in Garching (near ...

11. dubna 2016: This Auxiliary Telescope at the Very Large Telescope (VLT), located at the Paranal Observatory in Chile, looks to be pointing at the greenish emerald glow of the comet 252P/LINEAR high above it. Discovered in April 2000, 252P/LINEAR is a relative newcomer to the inner Solar System, traveling between the orbit of Jupiter and the orbit of Earth. A couple of days ago, in March 2016, it passed particularly close to the Earth, at a distance of only 5.2 millions kilometers, ranking as the fifth closest recorded passage of a comet. It can still be admired in the southern hemisphere. The green colour arises from fluorescing carbon-based gas surrounding the comet. This gem of a picture was taken by the ESO Photo Ambassador Babak A. Tafreshi. He has just started out on ESO’s Fulldome Expedition, during which he will be taking more spectacular pictures from ESO’s observatories and of the southern ...

4. dubna 2016: Slabé světlo vycházející z horizontu až asi do půlky obrázku je známé pod názvem zodiakální světlo a je způsobeno rozptylem slunečního světla na prachových částicích v rovině oběhu Země.Druhý pruh světla je vidět na horizontu vlevo dole. Toto červené světlo je záření atmosféry. Je způsobeno různými procesy v horních vrstvách atmosféry, které zahrnují kosmické záření, rekombinace atomů ionizovaných zářením a chemické reakce mezi atomy kyslíku, dusíku, sodíku, lithia a hydroxylovou skupinou.Třetí a poslední pruh je Mléčná dráha, naše domovská galaxie, která je vidět vysoko na obloze. Tento pruh se skládá z miliard hvězd všech druhů. Mnoho z nich je lidskému zraku schováno za ohromnými vrstvami mezihvězdného prachu, který dává Mléčné dráze typický skvrnitý vzhled.Ve středu obrázku stojí fotovyslanec ESO Babak Tafreshi a pozoruje, jak se kolem něho odvíjí světelné představení. Jeho kolega Yuri Beletsky vytvořil tento obrázek během ESO UHD Expedice v roce 2014, kdy Babak cestoval přes chilskou poušť, ...

28. března 2016: Astronomové, kteří přespávají v hotelu ESO observatoře VLT - La Residencia - uprostřed chilské pouště, mají výhled na oblohu jako málokdo na Zemi.La Residencia, která byla navržena německou architektonickou společností Auer+Weber+Assoziierte, poskytuje útočiště těm, kteří pracují na observatoři Paranal (ESO). Poušť Atacama je jedním z nejdrsnějších míst, které si dokážete představit. Extrémní suchost, intenzivní ultrafialové záření ze Slunce a vysoká nadmořská výška jsou běžnou součástí života. Ale s příchodem noci má La Residencia jedny z nejlepších pozorovacích podmínek na světě.La Residencia a dalekohled VLT, který stojí na Paranalu, jsou daleko od zdrojů světelného znečištění a mají výjimečně jasné atmosférické podmínky. Za bezměsíčných nocí může být nebe tak jasné a tmavé, že světlo Mléčné dráhy vrhá stín na zemi! Tyto faktory umožňují provádět vědecká pozorování s vysokou kvalitou a taky se věnovat astrofotografii s výsledky, které ilustruje tento nádherný snímek pořízený Luisem Calçadou, grafickým designérem na ředitelství ESO v Garchingu (Německo).Na ...

21. března 2016: Tmavý pruh plazící se přes tento úžasný obrázek hvězdného pole v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) není úplně tím, čím se zdá být.Ačkoli to vypadá, že v něm nejsou žádné hvězdy, jsou ve skutečnosti schované za hustým mrakem prachu, který blokuje jejich světlo. Tento speciální prachový mrak se jmenuje LDN 1768.Ačkoli vypadají poměrně nudně, tmavé mlhoviny jako LDN 1768 připadají astronomům velmi zajímavé, protože v nich vznikají nové hvězdy. Uvnitř těchto rozlehlých hvězdných jeslí jsou protohvězdy - hvězdy v nejranějších stádiích života, stále ještě přibírající plyn a prach z okolního oblaku.Protohvězdy jsou poměrně chladné a ještě nezačaly vyrábět dost energie, aby svítily ve viditelném světle. Místo toho září v submilimetrové oblasti spektra, kterou lidské oči nevidí. Naštěstí, na rozdíl od viditelného světla, submilimetrové záření není prachem pohlcováno. Pomocí speciálních dalekohledů, které jsou na submilimetrové záření citlivé, jako je třeba ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), můžeme prohlédnout skrz prach a zjistit něco víc ...

14. března 2016: Obrázek byl pořízen těsně před úsvitem na observatoři La Silla, na okraji chilské pouště Atacama. Oranžová vrstva vznášející se nad horizontem oznamuje nadcházející východ Slunce. K prvním náznakům denního světla se sklání Mléčná dráha, která se rozprostírá přes celou noční oblohu. Tento pohled na naši domovskou galaxii je pokryt tmavými oblastmi, tvořenými prachem. Prachové částice pohlcují světlo, které jimi prochází.V popředí kosmické scenérie vidíme několik dalekohledů observatoře. Nejbližší je SEST (Swedish-ESO Submillimetre Telescope), jehož anténa měří v průměru 15 m. Z provozu byl vyřazen v roce 2003 a nahrazen dalekohledy APEX (Atacama Pathfinder EXperiment telescope) a ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Na plošině v pozadí stojí 3.6m dalekohled ESO a těsně za ním CAT (Coudé Auxiliary Telescope).SEST vypadá, že je namířen na velmi jasný objekt, na Venuši, jednu z našich sousedních planet. Venuše je ozářena Sluncem a je jasnější, než všechny hvězdy na nočním nebi. Trojúhelníkové bílé světlo, které se ...

7. března 2016: Na obrázku se naše domovská galaxie Mléčná dráha rozprostírá na obloze nad chilskými Andami. V popředí silnice propojují moderní dalekohledy observatoře ESO La Silla, které jsou namířeny do Mléčné dráhy a možná ještě dál.Na snímku je vidět několik nadnárodních dalekohledů. 3.6m dalekohled ESO stojí na centrálním podstavci a je vybaven přístrojem HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), nejlepším hledačem exoplanet na Zemi. Hned vedle hlavní kopule je menší, která kdysi hostila CAT (Coudé Auxiliary Telescope), který byl připojen k výkonnému Coudé Echelle spektrografu; dnes už jsou oba mimo provoz. U nohou tohoto piedestalu leží francouzský TAROT (Rapid Action Telescope for Transient Objects), který pozoruje optické signály spojené s velmi energetickými událostmi nazývanými gama záblesky. Ty studuje také švýcarský 1.2m dalekohled Leonharda Eulera v kopuli nalevo, ale hlavně je zaměřen na hledání exoplanet.Dál napravo je vidět SEST (Swedish-ESO Submillimetre Telescope), který byl z provozu vyřazen v roce 2003 a nahrazen ...