Obrázek týdne

11. listopadu 2019: Dalekohledy na observatoři ESO La Silla v Chile pozorují daleký vesmír - ale je i spousta mnohem bližších úkazů. Jedním takovým příkladem je 22-stupňové halo. Fotografie byla pořízena uprostřed pouště Atacama, ale jev samotný je pozorovatelný kdekoliv.Halo vzniká, když světlo Slunce či Měsíce prochází ciry vysoko v zemské atmosféře. Droboučké ledové krystaly těchto mraků fungují jako miniaturní hranoly a mění směr světla, které jimi prochází (tomu se říká lom světla čili refrakce). Světelné paprsky se shlukují kolem úhlu, který reprezentuje nejmenší odchylku od původní trasy. Pro speciální tvar krystalů, který bývá v cirech, je tento úhel okolo 22 stupňů, což je důvod, proč vidíme světelné halo ve vzdálenosti odpovídající 22 stupňům od Měsíce.3.6m dalekohled ESO poskytuje obrázku vhodné popředí. Uvnitř dalekohledu je spektrograf HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher). HARPS byl jedním ze dvou přístrojů ESO, které v roce 2016 detekovaly planetu Proxima b s přibližně zemskou hmotností, která ...

4. listopadu 2019: Z této poněkud neobvyklé perspektivy je možno plně vychutnávat pohled na jeden z vynikajících světových dalekohledů, který provozuje ESO: dalekohled VST, neboli VLT Survey telescope.VST stojí na observatoři ESO Paranal v Chile. Je to největší optický přehlídkový dalekohled na světě a jeho moderní design z něj dělá vynikající nástroj pro studium vesmíru. V centrální části snímku vpředu je OmegaCAM - kamera s velkým zorným polem - umístěná ve své nosné a stabilizující konstrukci.Když padne noc, kopule dalekohledu se otevře a VST začne pracovat. Vysoká nadmořská výška a suché podnebí pouště Atacama jsou vynikající pro astronomická pozorování - po většinu roku je bezmračná obloha a velmi nízké světelné znečištění. To umožňuje třeba opravdu krásný pohled na Mléčnou dráhu nad hlavou (a nad kopulí), dokonalou s jejími odstíny barev, tmavými mezihvězdnými prachovými mračny a jasnými hvězdami v popředí

28. října 2019: Tento jednoduchý a klidný obrázek NGC 1404 - obří eliptické galaxie vzdálené 62 milionů světelných let v souhvězdí Fornax (Pec) - skrývá tajemství, které není něžné ani trochu.NGC 1404 je jednou z galaxií masivní kupy galaxií ve Fornaxu - a pomalu padá k centru kupy. Jak se pohybuje k největší centrální galaxii, NGC 1399, její zásobárna horkého plynu je od ní odtrhávána a odhazována a zanechává za galaxií dlouhou stopu. Na tomto snímku není viditelné, ale na rentgenových snímcích ji vidíme velmi dobře. Časem ztratí NGC 1404 veškerý plyn, a s ním i schopnost tvořit hvězdy.Tento snímek NGC 1404 vytvořil přístroj FORS na dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope). Jasná hvězda v popředí (vlevo dole) je HD 22862.

21. října 2019: Ve vzdáleném koutě chilské pouště Atacama, v nadmořské výšce přes 2600 m, leží observatoř Paranal. Pokud by se spočítala celková sběrná plocha dalekohledů, byla by to největší observatoř jižní polokoule, a je domovem několika moderních dalekohledů ESO. Na hlavním vrcholku, který je právě pod magicky žlutým Měsícem, stojí dalekohled VLT (Very Large Telescope) a dále 2,6m dalekohled VST (VLT Survey Telescope). Čtyři hlavní dalekohledy VLT jsou vidět na vrcholku kopce, poblíž menších pomocných (vlevo) a VST (vpravo na hlavním vrcholku).Jak ESO rozšiřuje řady dalekohledů jižní polokoule, je potřeba více místa. Druhý vrcholek, asi 1500 m od VLT a VST (na obrázku vpravo) byl vybrán pro dalekohled VISTA (Visible Infrared Survey Telescope for Astronomy). VISTA začala pozorovat na konci roku 2009 a pořídila některé opravdu úžasné snímky vesmíru v blízké infračervené oblasti. Zdaleka největší dalekohled v této vlnové délce, VISTA pořizuje obrázky vesmírných objektů, které jsou jiným dalekohledům nedostupné.

14. října 2019: Tak jako mnoho z dalekohledů ESO, má i dánský 1.54m dalekohled na observatoři La Silla v Chile celooblohovou kameru, která neustále sleduje místo pozorování, a tak kdokoli kdekoli může sledovat, jak dalekohled pozoruje. Diváci mohou spatřit astronomy či techniky při práci, obdivovat nádhernou noční pohled na Mléčnou dráhu a - když mají štěstí - také místní návštěvníky.Tenhle vzácný fotografický úlovek zobrazuje místního ptáka, který používá celooblohovou kameru jako bidýlko - a samozřejmě vůbec netuší, že dost zaclání. Jaký pták to je, zůstává záhadou; snímek byl pořízen v noci a tak je pravděpodobné, že pták byl na lovu, což naznačuje noční druh.Přestože observatoře ESO leží vysoko a navíc v suché poušti Atacama v Chile, žije v okolí observatoří hodně druhů zvěře, jako lamy vicuñi, andské lišky s bystrýma očkama, majestátní dravci a divocí koně. Přizpůsobili se tvrdým podmínkám a často jsou spatřeni nedaleko dalekohledů.Více webkamer Evropské jižní observatoře se dá najít ...

7. října 2019: Kometa C/2016 R2 (PANSTARRS) pochází ze vzdálených končin Sluneční soustavy. Jak její jméno napovídá, byla objevena dalekohledy Pan-STARRS umístěnými na Havaji v roce 2016. Nový obrázek byl pořízen projektem SPECULOOS, což znamená Search for habitable Planets EClipsing ULtra-cOOl Stars, který sídlí na observatoři ESO Paranal.Komety jsou koule prachu, ledu, plynu a kamení. Když se dostanou do blízkosti Slunce, led se ohřeje, promění na plyn a uniká pryč (outgassing). Tím vzniká kóma (mlžný opar kolem jádra komety) a výrazný ohon. Pozorování ze SPECULOOSu ukazují, že ohon komety C/2016 R2 (PANSTARRS) se dramaticky měnil během jediné noci (viz video ukazující vývoj kometárního ohonu). Snímky byly pořízeny 18. ledna 2018 během testování dalekohledu Callisto, který je jedním z dalekohledů SPECULOOS. V té době byla kometa vzdálena 2.85 astronomické jednotky od Slunce (astronomická jednotka je vzdálenost Země od Slunce) a přibližovala se ke Slunci.To nejzajímavější na kometě jsou vzácné chemické látky, které astronomové detekovali ...

30. září 2019: Pomocí dokonalých očí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submilimeter Array) a dalekohledu VLT (Very Large Telescope) astronomové zmapovali chapadla kosmické chobotnice - proudy hmoty vytržené ze spirální galaxie jménem ESO 137-001.Nebeský žahavec je vidět s nádhernými detaily. Různé elementy, které tvoří obrázek, byly vytvořeny pomocí různých dalekohledů. Galaxie a její okolí vyfotil Hubbleův kosmický dalekohled (NASA/ESA HST); pozorování jejího ohonu, který trasuje rozložení vodíku a je zobrazen fialovou, pochází z přístroje MUSE na dalekohledu ESO_VLT; a "horké" - oranžovočervené - skvrny, což jsou oblasti, kde se nachází oxid dusný, pochází z měření radioteleskopem ALMA.Tato chapadla či ohony jsou vytrženy z disku galaxie tzv. dynamickým tlakem ("ram-pressure stripping"). Prostor mezi galaxiemi v kupě není prázdný, ale plný materiálu, který funguje jako viskózní tekutina. Když galaxie cestuje skrz toto odporující prostředí, plyn je z galaxie vytrhován a vytváří krásné a spletité systémy, které pozorujeme např. kolem galaxie ESO 137-001 (která je součástí kupy ...

23. září 2019: Dnešní obrázek týdne ukazuje srdce Mléčné dráhy, které září nad náhorní planinou Chajnantor. Tato planina v Chile, v poušti Atacama, je jednou z nejvýše umístěných a nejsušších míst na Zemi. Díky této kombinaci má ideální podmínky pro pozorování milimetrového a submilimetrového záření z vesmíru, které je obvykle silně pohlcováno zemskou atmosférou. Proto není žádné velké překvapení, že radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), moderní přístroj pro studium záření z chladných míst vesmíru, stojí právě tady.Nad pásem jemného světla z milionů vzdálených hvězd protkaným prachovými filamenty svítí výrazný trojúhelník tvořený planetami Marsem a Saturnem a hvězdou Antares. Rozmazaný nazelenalý objekt, téměř přesvícený světlem Mléčné dráhy, je kometa 252P/LINEAR. Tato kometa proletěla kolem Země v dubnu 2016, ale byla příliš slabá pro pozorování očima, její krása vynikla jenom na dlouhých expozicích jako tahle.I tak ovšem, jak dokazuje pozorovatel v centru obrázku, náhorní planina je vynikající místo pro pozorování vesmíru i neozbrojenýma očima ...

16. září 2019: Od čtvrtého do osmnáctého srpna tohoto roku se konal AstroCamp 2019 v Centru pro enviromentální výchovu v chráněné oblasti Como de Bico v severním Portugalsku. AstroCamp je akademický program pro studenty středních škol zaměřený na astronomii, otevřený pro studenty z různých míst a různého původu, ale se stejným koníčkem - astronomií.Osmnáct studentů ve věku mezi 15 a 18 lety - 11 děvčat a 7 chlapců z Brazílie, Německa, Itálie, Polska, Portugalska, Španělska, Švédska a Spojeného království . bylo letošními účastníky tábora. Během dvou týdnů absolvovali kurzy relativity a fyziky hvězd, galaxií a vesmíru, pozorovali tmavou noční oblohu jak očima, tak dalekohledy, a online diskutovali s astronomy a fyziky z různých zemí.Také se věnovali výpočetnímu projektu, během kterého pracovali s daty z nejlepších světových observatoří. Součástí programu byly i sociální aktivity, jako turistika, sport, občanské aktivity a filmy.AstroCamp je pořádán od roku 2012. Mezinárodním studentům je přístupný od roku 2016. ESO ...

9. září 2019: Mléčná dráha na obrázku vychází za Residenciou na observatoři Paranal, jejíž dalekohledy jsou vidět na vrcholku hory v dálce. Residencia je soukromý hotel ESO pro zaměstnance na Paranalu, vzdálené domácké útočiště pro astronomy, inženýry, techniky a návštěvy. Budova, známá jako "astronomická oáza". obsahuje restauraci, hudební místnost, knihovnu, bazén a dokonce i saunu, což všechno pomáhá astronomům relaxovat mezi jednotlivými směnami. Residencia se dokonce objevila i ve filmu, v bondovce "Quantum of Solace" (2008).Fotografii pořídil fotovyslanec ESO Petr Horálek a je to hezká ukázka, jak umělé světlo dokáže znečistit prostředí - jas světel z Residencie se zdá oproti hvězdám téměř oslepující. Umělé světlo se odráží na částicích v atmosféře a může úplně překrýt noční oblohu. Zachování tmavé oblohy okolo Paranalu je pro ESO velmi důležité - díky temnotě okolo observatoře mohou astronomové získat vynikající data. Zachování tmavé oblohy je kritcké pro jednoznačonost a citlivost vědeckých pozorování. Nehvězdných světel je na obrázku ...

2. září 2019: Galaxie NGC 3351 - také Messier 95 - byla objevena 1781 Pierrem Méchainem, francouzským astronomem a zeměměřičem, který spolupracoval s Charlesem Messierem. NGC 3351 patří k příčkovým spirálním galaxiím a leží v souhvězdí Lva (Leo).Nová pozorování této galaxie se věnovala působení hvězd na mezihvězdný plyn ("stellar feedback"), které redistribuuje energii mezihvězdného plynu v galaxiích s tvorbou hvězd. V této galaxii k tvorbě hvězd dochází v prstenci okolo galakického středu a je tak intenzivní, že je vidět, jak jsou veliké bubliny horkého plynu vyhazovány z disku. Tento vyhoštěný plyn pak může ovlivňovat, pozitivně i negativně, probíhající tvorbu hvězd v galaxii.Data byla pořízena dalekohledy ALMA, HST (NASA/ESA) a VLT (ESO), což znovu ukazuje, že vědecká spolupráce mezi různými přístroji může vést ke skvělým výsledkům.

26. srpna 2019: Na observatoři Paranal není sníh běžnou záležitostí. Ale když se náhodou objeví, odlehlá chilská krajina se promění do něčeho opravdu zvláštního a mimozemského.Vzdálená, sněhem pokrytá hora ve středu obrázku je Cerro Paranal, sídlo dalekohledu VLT (Very Large Telescope). VLT se skládá ze čtyř velkých hlavních dalekohledů (Unit Telescopes): Antu, Kueyen, Melipal a Yepun; a čtyř malých pomocných dalekohledů (Auxiliary Telescopes). Na obrázku jsou vidět vršky dvou hlavních dalekohledů a také dalekohled VST (VLT Survey Telescope), který na Paranalu pozoruje od roku 2011.Obrázek, který pořídil fotovyslanec ESO Gerhard Hüdepohl, zachycuje opravdu výjimečný pohled na Paranal. Srážky jakéhokoliv druhu jsou v poušti Atacama vzácné, poušť je jedno z nejsušších na Zemi. V některých částech Atacamy nepršelo ani nesněžilo během celé doby měření! V oblasti, která se pyšní průměrně 330 jasnými nocemi za rok, nevydrží sněhové mraky příliš dlouho - a VLT zase může začít pozorovat vesmír.

19. srpna 2019: 12m anténa dalekohledu APEX (Atacama Pathfinder Experiment) stojí (zdánlivě osaměle) na tomto leteckém snímku náhorní pláně Chajnantor v severním Chile. Sníh na pozadí je upomínkou mrazivých teplot, které panují v nadmořské výšce pěti kilometrů. Radioteleskop stojí v suchém pouštním prostředí pouště Atacama, kde průměrné srážky dosahují jen 100 milimetrů ročně.Od začátku pozorování v roce 2004 přispěl APEX významně k našemu poznávání vesmíru v submilimetrových vlnových délkách, což obnáší tvorbu hvězd a planet, velmi vzdálené galaxie v raném vesmíru a prostředí uvnitř molekulárních oblaků. Byl to právě APEX, který poprvé naměřil peroxid vodíku ve vesmíru nebo pozoroval cirkumstelární disk okolo mladé hmotné hvězdy.APEX vznikl z modifikovaného prototypu antény pro soustavu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), která stojí nedaleko. ALMA je největší pozorující pozemský astronomický projekt na světě, a také se soustředí hlavně na tvorbu hvězd a planet jak v blízkém, tak raném vesmíru.

12. srpna 2019: Díky tmavému a čistému nebi na observatoři ESO La Silla v Chile je celkem běžné, že fotografové během návštěvy vytvoří nádherné obrázky Mléčné dráhy. Ale i přes úžasné podmínky není úplně jednoduché vytvořit takový krásný a detailní obrázek - jak se přesvědčil fotovyslanec ESO Petr Horálek, autor snímku, na kteréj je zobrazena hlavní budova observatoře s hotelem, jídelnou a dalšími zařízeními.Petr pořídil 52 individuálních záběrů, ze kterých vytvořil výsledný obrázek, a trošku pospřeházel pozice vybavení a sebe. Při tom pracoval až do brzkého rána, nerušen žádným světlem kromě jemného osvětlení chodby. Ale těsně před posledními chystanými záběry přišli kuchaři a rozsvítili se a záběry zkazili. Proto musel Petr přijít příštího rána v 5:15 a fotografii dokončit. Takové zaujetí a trpělivost jsou pro astrofotografa důležité - a co vypadá jako mírumilovná momentka je ve skutečnosti výsledek tvrdé práce.Odkazy:Verze rybí okoRozšířená verze (360 x 180 stupňů)

5. srpna 2019: Dalekohled na tomto hezkém obrázku se, naprosto příhodně, jmenuje VISTA (což je zkratka z Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy). Dalekohled stojí na observatoři ESO Paranal v Chile, kde jsou díky nadmořské výšce a suchému klimatu vynikající pozorovací podmínky.Různé procesy ve vesmíru vytvářejí různé druhy světla či záření, z nichž jen malou část můžeme vidět očima. VISTA pozoruje v infračerveném světle, což je to záření, které pociťujeme jako teplo. Třítunová kamera dalekohledu je velmi citlivá a díky ní dokáže VISTA detekovat světlo z velmi vzdálených zdrojů ve vesmíru a tak vytvářet jak nádherné snímky, tak důležité vědecké objevy.Stejným skvělým pozorovacím podmínkám jako VISTA se těší i další přístroj ESO, a to dalekohled VLT (Very Large Telescope), který je tak akorát rozeznatelný na vzdáleném vrcholku. A ačkoli jsou oba dalekohledy veliké a sofistikované, stejně vypadají v porovnání s majestátností vesmíru nad nimi maličké.Obrázek vytvořil fotovyslanec ESO Petr Horálek.Odkazy:Rozšířená verze (360 ...

29. července 2019: Nádherný portrét galaxie Centaurus A byl pořízen nejnovější observatoří, kterou nyní ESO provozuje, jménem SPECULOOS (Search for habitable Planets EClipsing ULtra-cOOl Stars). Je umístěna na observatoři Paranal v Chile a sestává ze čtyř jednometrových dalekohledů, který se každý jmenuje po jednom galileovském měsíci. Dalekohledy SPECULOOS jsou sousedy dvou výkonných dalekohledů ESO, VLT (Very Large Telescope) a VISTA. Úkolem SPECULOOSu je pozorovat asi desetinásobek červených trpaslíků, než jich v současnosti pozoruje dalekohled TRAPPIST (na observatoři ESO La Silla). Statisticky vychází, že by měl nají alespoň dvanáct exoplanetárních systémů podobné velikosti jako známý TRAPPIST-1.Galaxie Centaurus A (NGC 5128) je jednou z nejjasnějších objektů na jižním nebi, leží v souhvězdí Kentaura. Byla objevena roku 1826 skotským astronomem Jamesem Dunlopem na bývalé observatoři Parramata. Se vzdáleností 11 milionů světelných let je to nejbližší aktivní galaktické jádro. Astronomové předpokládají, že to původně byla eliptická galaxie, která se srazila s poměrně malou spirální galaxií, čímž vznikl ...

22. července 2019: Moderní budova na obrázku je Residencia na observatoři ESO Paranal v Chile a je druhým domovem astronomů a techniků, kteří na observatoři pracují. Nad Residencií a celou pouští Atacama se táhne pás MLéčné dráhy, náš vesmírný domov.Residencia byla navržena německými architekty Auer+Weber a je dokonale integrována do okolní pouštní krajiny, aby co nejméně rušila astronomická pozorování. Barva písku a moderní design ladí s marsovským charakterem okolí. Residencia byla vybrána jako perfektní útočiště bondovského zločince ve filmu Quantum of Solace, ve kterém také byla - naštěstí virtuálně - vyhozena do povětří v jedné z klíčových scén.Na observatoři ESO Paranal stojí velký dalekohled VLT (Very Large Telescope), a také pomocné dalekohledy (Auxiliary Telescopes), které mohou pracovat dohromady jako interferometr (Very Large Telescope Interferometer).

15. července 2019: SS 433 je mikrokvazar objevený před čtyřiceti lety, leží asi 18 000 světelných let od Země v souhvězdí Orla (Aquila). Obrázek, který pořídil radioteleskop ALMA a který ukazuje SS 433 v submilimetrových vlnových délkách, je speciální tím, že jsou na něm vidět výtrysky, které vytváří horký otáčející se disk plynu kolem černé díry v centru SS 433. SS 433 je poměrně blízký objekt a tak je velmi užitečný pro studium mikrokvazarů a jejich výtrysků.Vývrtkovitý tvar je způsobem jevem zvaným precese: jak hmota ve výtryscích proudí prostorem, výtrysky se pomalu otáčejí kolem osy podobným způsobem jako nakloněný gyroskop (setrvačník). Rozměr vývrtky je úctyhodný, asi 5000 krát větší než rozměr Sluneční soustavy.Podivný tvar byl předpovězen na základě spektroskopických pozorování přístroji Global Jet Watch rok předtím, než se uskutečnila pozorování radioteleskopem ALMA. Sekvence pozorování umožnila astronomům vytvořit a testovat předpovědi a drahách, po kterých se budou výtrysky pohybovat. Pozorování také vysvětlila, proč jsou ...

8. července 2019: Tento načervenalý plynný oblak se jmenuje Abell 24 a leží v souhvězdí Malého psa (Canis Minor). Patří k objektům, kterým se říká planetární mlhoviny. S planetami nemají ovšem nic společného, i když by se tak mohlo podle jména zdát. Vznikají v posledních fázích existence hvězd, kdy hvězda odvrhne vrchní části atmosféry do okolí. Jméno vymyslel William Herschel, který se (mimo jiné) proslavil objevem planety Uran: v dobách přístrojů s nízkým rozlišením tyto mlhoviny vypadaly jako obrovské planety plovoucí v tmavém vesmíru. Hvězda podobná Slunci stráví většinu svého života přeměňováním vodíku na hélium. Tato proměna probíhá v jádru hvězdy. Na konci života hvězdě je všechen vodík v centru proměněn a dojde k nerovnováze; hvězda už dále nedokáže vzdorovat gravitaci a jádro hvězdy začíná kolabovat. Tím se v něm dramaticky zvýší teplota, zatímco vnější chladnější vrstvy začnou expandovat a hvězda se nafoukne do červeného obra. Až se do rudého obra začne přeměňovat ...

1. července 2019: Téměř přesně před sto lety se odehrál pozoruhodný jev: úplné zatmění Slunce. Toto zatmění bylo pozoruhodné hned několikrát. Za prvé, s dobou trvání téměř 7 minut to bylo nejdelší zatmění za posledních 500 let. Za druhé, astronomové ho použili pro (úspěšné) testování tehdy nové obecné teorie relativity.Einstein publikoval svou obecnou teorii relativity v roce 1915. Úplné zatmění Slunce v roce 1919 nabídlo perfektní možnost ji experimentálně testovat. Při zatmění se dá změřit, jak moc gravitace Slunce ohýbá paprsky ze vzdálených hvězd, a jestli tato odchylka souhlasí s předpovědí Einsteinovy teorie. Na krátkou dobu během zatmění, kdy Měsíc zakryje sluneční světlo, se poblíž Slunce objeví hvězdy, které normálně během dne vidět nejsou. Měřením jejich polohy během zatmění, kdy jejich paprsky procházejí blízko Slunce, a měřením polohy na noční obloze, kdy přítomností Slunce ovlivněny nejsou, je možné odvodit, jak moc je gravitační pole Slunce ovlivnilo.Tři astronomové - Arthur Eddington, Frank Watson Dyson ...