Obrázek týdne

9. srpna 2021: Nádherná klenba Mléčné dráhy se rozprostírá přes chilskou noční oblohu doprovázena Magellanovými oblaky nalevo a obdivována z řídící budovy Observatoře Paranal, domovu dalekohledu VLT. Mléčná dráha má průměr 100 000 až 200 000 světelných let a tvoří ji kromě našeho Slunce ještě miliardy dalších hvězd. Střed galaxie - světlá oblast v levé horní části Mléčné dráhy - je od nás vzdálený 27 000 světelných let. Jeden oběh kolem něj zabere Slunci téměř 250 milionů let, což odpovídá přibližně 20 oběhům od doby jeho vzniku. Velký a Malý Magellanův oblak jsou galaktickými sousedy Mléčné dráhy. Obíhají ji ve vzdálenosti asi 160 000 a 200 000 světelných let. Tyto trpasličí galaxie mají nepravidelný tvar, možná kvůli gravitační interakci mezi nimi a naší Galaxií. Pokud jsou dalekohledy očima observatoře Paranal, řídící budova je jejím mozkem. Kromě různých kanceláří ukrývá řídící místnost, ze které jsou teleskopy a instrumenty ovládány a směřovány na pozorované objekty, ...

2. srpna 2021: Vypadá to jako malá planeta, ale ve skutečnosti je dnešní obrázek týdne fotografií observatoře ESO La Silla pořízený technikou zvanou stereografická projekce, ve které se plochý obrázek promítá na sféru.La Silla, která je domovem několika přístrojů ESO, byla inaugurována v roce 1969. Byla první observatoří ESO a získala také různá vědecká a technologická prvenství. Průkopnický 3.58m dalekohled NTT (New Technology Telescope) měl jako první na světě aktivní hlavní zrcadlo, tedy řízené počítačem. Tato technologie vedla k dalekohledu VLT (Very Large Telescope), jehož všechna čtyři 8m zrcadla jsou aktivní. Přístroj HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) pracující na 3.6m dalekohledu ESO je velmi úspěšný lovec exoplanet, který mezi jinými objevil první exoplanetu podobnou Zemi v obyvatelné zóně.Nad planetou La Silla se klene oblouk naší domovské galaxie, Mléčné dráhy. K takto krásnému pohledu na oblohu přispívají pouštní podmínky na observatoři La Silla, která stojí v poušti Atacama v Chile - a ...

26. července 2021: Vesmír může být docela osamělé místo. Ale pro kvarteto galaxií HCG 86 (na snímku z dalekohledu ESO VST, VLT Survey Telescope) to tak úplně neplatí. Čtyři galaxie leží asi 270 milionů světelných let od Země v souhvězdí Střelce a jsou krásně uspořádány do trojúhelníku (tři leží na přímce a jedna pod nimi; jasný objekt vpravo od protáhlé galaxie nejsou součástí kvarteta).HCG znamená Hickson Compact Group (Hicksonova kompaktní skupina) a používá se pro skupiny čtyř až deseti galaxií, které jsou fyzicky velmí blízko sebe. Díky jejich kompaktnosti jsou tyto skupiny ideálním prostředím pro studium interakcí galaxií, které někdy vedou k tomu, že se galaxie spojí.Obrázek skupiny HCG 86 byl pořízen skupinou astronomů pod vedením Rossely Ragusy (Istituto Nazionale di Astrofisica) v rámci projektu VEGAS (VST Early-type Galaxy Survey). "Díky VST jsme schopni zkoumat velmi slabé struktury v odlehlých částech galaxií, které jsou relikty minulých galaktických interakcí a galaktických srážek," říká Ragusa. ...

19. července 2021: Planety, galaktické jádro, hvězdy, zářící plyn, obrysy hor a dokonce i kometa - nový Obrázek týdne, pořízený poblíž hlavního vstupu observatoře Paranal, překypuje krásami jasné chilské oblohy. Na horizontu vidíme zelený rozmazaný flíček. Jde o meziplanetárního návštěvníka s názvem Comet 252P/LINEAR. Kometa byla zachycena, když v dubnu 2016 prolétla kolem Země ve vzdálenosti 5,3 milionů kilometrů (což je na vesmírné poměry celkem blízko!). Přestože byla příliš slabá na pozorování pouhým okem, na snímcích z dalekohledu, jako je tento, je vidět krásně. Vpravo od komety je další barevný objekt - malá růžová skvrna těsně nad horizontem. To je mlhovina Laguna nacházející se přibližně 5000 světelných let od Země. Při pozorováním malým dalekohledem se může jevit šedivá, protože lidské oko ztrácí citlivost na barvy při nízké hladině světla, ale na fotce s dlouhou expozicí její zářivé barvy krásně vyniknou. Nejvýraznějším souhvězdím na snímku je Štír, jehož hvězdy ale zanikají v porovnání s ...

12. července 2021: Tento poutavý Obrázek týdne byl pořízen na observatoři Paranal. Observatoř, jež je domovem dalekohledu VLT, se rozkládá na vrcholku Cerro Paranal v poušti Atacama na severu Chile. Čtyři hlavní dalekohledy tvořící VLT, na snímku vpravo od středu, pózují před pásem Mléčné dráhy, která připomíná duhu hvězd klenoucí se přes areál observatoře. Na obrázku můžete též najít tři ze čtyř menších pomocných dalekohledů. Astronomové je mohou používat v různých konfiguracích i díky tomu, že se dají přemisťovat po drahách umístěných na platformě. Najdete na obrázku všechny tři?

5. července 2021: Domovem budoucí vlajkové lodi Evropské jižní observatoře - dalekohledu ELT neboli Extremely Large Telescope - je hora Cerro Armazones. Třítisícový vrcholek se tyčí v chilské poušti Atacama, pouze 20 kilometrů od observatoře Paranal, kde se nachází teleskop VLT. Armazonský kráter je samotář, což dokazuje i tento pohled na neuvěřitelně jasný pás Mléčné dráhy, jenž ho téměř dokonale rámuje. Velká vzdálenost od městského světelného znečištění dělá z celé pouště Atacama ideální místo pro astronomická zařízení včetně ELT, jenž se brzy stane “největším okem upřeným k nebi na světě”. Tento snímek z 5. července 2019 ukazuje rozkopaný vrcholek, kde právě probíhá jeho konstrukce. Základy byly vylity betonem v prosinci téhož roku a samotná stavba bude pravděpodobně dokončena na konci desetiletí.

28. června 2021: Na snímku vidíte nádherné měsíční halo, známé jako “22° halo”, klenoucí se na nebi nad observatoří La Silla. Tento optický jev je výsledkem interakce měsíčního světla s miliony ledových krystalků v atmosféře, tvořící prstenec okolo Měsíce se zdánlivým poloměrem přibližně 22°. Najdete ho rovněž pod názvem “malé halo”. I když je krásné na pohled, vytváří nevhodné podmínky pro astronomická pozorování, jejichž kvalitu i přesnost ovlivňuje oblačnost a jasný měsíční svit. To však této nadpozemské podívané na kráse neubírá. Doprovází ji i několik hvězd - například Sirius, nejjasnější hvězda noční oblohy, nacházející se nahoře vlevo od středu snímku.

21. června 2021: Mezi vodopádem Mléčné dráhy a temnou siluetou skal na observatoři La Silla je usazen New Technology Telescope (NTT). Tento dalekohled Evropské jižní observatoře pozoruje a mimořádně detailně snímkuje noční oblohu již od roku 1989. Mezi jeho nejnovější úspěchy patří pozorování slučování dvou neutronových hvězd, opět o něco podrobnější vhled do struktury planetek, analýza stovek planetárních mlhovin a dokonce i výzkum vzdálených planetárních systémů. Čím větší jsou primární zrcadla dalekohledu, tím více světla je schopen zachytit. Má to ale háček - u velkých zrcadel je mnohem těžší dosáhnout bezchybného tvaru. Astronomové zjistili, že u zrcadel o průměru větším než pět metrů nastává velký propad v kvalitě obrazu vlivem gravitace, která je deformuje. NTT o průměru 3,5 metrů byl zkušebním projektem, který měl otevřít cestu stavbě teleskopů s většími zrcadli. Tento problém řeší aktivní optika - nápad, který vzešel od jednoho z inženýrů ESO Raymonda Wilsona. Tenké a tvárné primární zrcadlo lze ...

14. června 2021: Temná noc nad observatoří Paranal, domovem dalekohledu Very Large Telescope (VLT), nabízí nádherný pohled na oblohu plnou hvězd, kterých jakoby se šlo dotknout. Na platformě VLT najdeme fotoambasadora ESO Petra Horálka, který se natahuje k výraznému nebeskému objektu. Mohlo by se zdát, že jde o jednu z mnoha hvězd, ale ve skutečnosti se jedná o planetu Sluneční soustavy - plynného obra Jupiter. Blíže k zemskému povrchu vidíme v pozadí čtyři dalekohledy Unit Telescopes (UTs), které dohromady tvoří VLT. Každý z nich disponuje 8,2m zrcadlem a společnými silami produkují jedny z nejostřejších snímků Vesmíru. Doplňují je čtyři menší mobilní dalekohledy Auxiliary Telescopes (ATs), jenž mají 1,8m zrcadla. Chilská poušť Atacama znovu dokazuje, že je ideálním místem pro teleskop VLT. Tato odlehlá oblast téměř netrpí světelným znečištěním, což je nesmírně důležité nejen pro astronomii, ale také pro nezastřený pohled na krásnou noční oblohu.

7. června 2021: Hvězdou nového Obrázku týdne je galaxie NGC 4245 neboli Messier 99 - nádherná vesmírná podívaná nacházející se v souhvězdí Vlasy Bereniky. Messier 99 patří do třídy spirálních galaxií s výraznou strukturou (grand design spiral galaxy). Tyto galaxie disponují silnými, výraznými a dobře zřetelnými rameny, které se ovíjí kolem jejich středů. Takovou strukturou se pyšní jen přibližně 10 procent všech spirálních galaxií, což dělá Messier 99 poněkud vzácnou. Snímek galaxie Messier 99 je nezpochybnitelným důkazem, že do této kategorie patří. Můžeme na něm najít jasná vířící ramena, zařezávající se do jejich temného okolí, a celou řadu dalších výrazných struktur. Snímek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems (Vesmírné skvosty), popularizační iniciativy k produkci zajímavých, poutavých a vizuálně atraktivních snímků s využitím teleskopů ESO za účelem vzdělávání a popularizace. Program využívá pozorovací čas, který nemůže sloužit k vědeckému pozorování. Sebraná data mohou být vhodná i pro vědecké účely, proto jsou k ...

31. května 2021: Zadíváte-li se pořádně na slabě zářící střed tohoto snímku, najdete přízračnou galaxii s o poznání méně strašidelným názvem UDG4 zachycenou instrumentem VLT Survey Telescope (VST). Zkratka UDG skrývá označení ultra-difuzní galaxie, což jsou objekty velikostí srovnatelné s Mléčnou dráhou disponující stokrát až tisíckrát méně hvězdami. Tyto galaxie září jen velice slabě a obsahují malé množství plynu tvořícího hvězdy, proto připomínají nadýchaný vesmírný mráček nebo kosmickou skvrnu. Jejich původ zůstává neznámý, astronomové však spekulují, že by mohlo jít o “zkrachovalé” galaxie, které ztratily zásobu plynu v rané fázi jejich evoluce. Snímek galaxie UDG4 byl pořízen v rámci rozsáhlého programu VST Early-type Galaxy Survey (VEGAS), jehož cílem je výzkum slabých struktur v obrovských skupinách gravitačně vázaných galaxií - takzvaných kupách. Skupina pod vedením Enrichetty Iodice z Instituto Nazionale di Astrofisica v Itálii již objevila několik UDG galaxií v kupě Hydra, ale k osvětlení jejich podstaty je třeba dalšího pozorování. Vzhledem k jejich ...

24. května 2021: Na tomto snímku se na Cerro Paranal na severu Chile, domov dalekohledu Very Large Telescope (VLT), snáší první paprsky ranního slunce, ohlašujíc konec další úspěšné porovací noci na nejproduktivnějším pozemském astronomickém zařízení na světě. S nadmořskou výškou 2635 metrů nad mořem patří lokalita VLT mezi nejvhodnější místa na Zemi k pozorování hlubokého Vesmíru. O tom, jak vysoko se zařízení nachází, nás přesvědčuje i “moře”, které se rozprostírá na pozadí. Jde však pouze o optický klam - poušť Atacama, kde se VLT nachází, je totiž velmi suché místo. Modravé moře tedy netvoří voda, ale mraky zformované v nižších nadmořských výškách.

17. května 2021: Na snímku, jehož autorem je fotoambasador Gerhard Hüdepohl, se vám před očima rozkládá observatoř La Silla Evropské jižní observatoře. Pohled z jednoho z vrcholků na chilské poušti Atacama zachycuje hned několik teleskopů a přidružených budov vinoucích se vyprahlou odlehlou krajinou. V popředí se pyšně tyčí 3,6m dalekohled s jeho bílou kopulí a šedou základnou. Ten je můstkem propojený s podobným, ale štíhlejším pomocným Coudé dalekohledem, který je dnes již mimo provoz. V dálce na úbočí vrcholku se rozprostírá skupina nízkých budov, v nichž se nachází řídící místnosti a ubytovací kapacity. Jak dokazuje tento snímek, v okruhu mnoha kilometrů není po jiných známkách civilizace ani stopy. Jelikož se La Silla nachází v nehostinné výšce 2400 metrů na okraji nejsušší pouště světa, těžko se stane cílem stavebních developerů. Díky této nevídané izolaci a po většinu roku temné bezmračné obloze je La Silla jedním z nejlepších míst na Zemi pro astronomický výzkum.

10. května 2021: V novém Obrázku týdne se představí objekt DG121 nacházející se v souhvězdí Lodní zádě. Jedná se o oblak ionizovaného vodíku, kterému se říká oblast HII. Oblasti HII jsou druhem emisní mlhoviny, který vzniká, když mladé masivní hvězdy uvolňují dost energie k ionizaci oblaků plynu, jež je obklopují. Tyto oblasti mívají nepravidelnou strukturu bez ostrých hranic, vypadají proto jako (velmi fotogenický) kouřový závoj. Nejjasnější hvězdou v oblasti DG121, kterou vidíte téměř ve středu snímku, je hvězda HD60068. Tento nádherný snímek byl pořízen instrumentem FORS 2 (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph 2) na teleskopu VLT v chilské poušti Atacama. Astronomové ho popisují jako “švýcarák mezi instrumenty na Paranalu” díky jeho schopnosti pozorovat mnoho různých objektů mnoha různými způsoby.

3. května 2021: Obrázek týdne zachycuje zdánlivě osamocenou anténu zírající na oblohu. Opak je ale pravdou! Anténa je součástí teleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA), který je tvořen 66 vysoce přesnými anténami rozesetými po náhorní plošině Chajnantor vysoko v chilských Andách. Snímek nabízí pohled na nebe nad ALMOU hrající všemi barvami: zelené světelné záření atmosféry se vznáší nad horizontem, Velký Magellanův oblak vykukuje zpoza antény a nad tím vším se rozkládá jedinečná Mléčná dráha. Antény jsou optimalizovány k detekci světla na milimetrových vlnových délkách, mezi infračervenými a radiovými vlnami, díky čemuž vidí ALMA Vesmír úplně jinak než my sami. Lidské oči mají totiž schopnost vidět pouze viditelné světlo, zatímco ALMA pozoruje Vesmír na delších vlnových délkách. Takové světlo pochází z těch nejchladnějších objektů ve Vesmíru: z hustých mračen tvořících hvězdy, z disků okolo čerstvě zformovaných hvězd, nebo třeba ze vzdálených galaxií. ALMA může zkoumat tyto objekty s nevídaným rozlišením a s vysokou přesností. ...

26. dubna 2021: Máte někdy pocit, že vás někdo sleduje? Tento sympatický objekt je výsledkem splynutí dvou galaxií. Oči ukrývající dvě rostoucí supermasivní černé díry doplňuje vířivý úšklebek. Přestože jsou splývající galaxie v našem galaktickém okolí vzácné, Mrk 739 je z astronomického hlediska dost blízko na to, abychom ho mohli detailně studovat a lépe tak pochopit dramatické procesy, které se během splývání odehrávají. Za použití instrumentu MUSE na VLT (Very Large Telescope) měl tým astronomů vedený magisterským studentem Dusánem Tubínem na univerzitě Pontificia Universidad Católica de Chile možnost studovat efekty nejen splývání, ale také záření emitovaného rostoucími supermasivními černými děrami. Jejich práce zodpovídá otázky týkající se pohybu galaxií, stáří jejich hvězd a prvků, ze kterých se skládají. Tým zjistil, že jedna z galaxií je o hodně starší než její společník, a že proces jejich splývání je teprve v rané fázi. MUSE je 3D spektrograf pořizující snímky pozorovaného objektu známé jako datové kostky (datacubes) ...

19. dubna 2021: Toto panoramatické selfie vyfotil 9. dubna 2016 fotoambasador ESO Petr Horálek. Petr byl v chilské poušti Atacama jako člen Expedice Fulldome - vybrané skupiny fotografů, která měla za úkol pořídit sérii snímků ve vysokém rozlišení pro primární použití v planetáriu a návštěvnickém centru Supernova. Petr se pod nádhernou chilskou oblohou jeví malinký oproti krajině, která se tyčí do výšky všude kolem něj. Díky perfektní kompozici se přímo nad ním nachází sloupec zvířetníkového světla, jakoby snímek pocházel z jiného světa. Zařízení, která vidíte na fotce, jsou dvanáctimetrové antény, ze kterých se skládá ALMA - Atacama Large Millimeter/submillimeter Array. ALMA, nacházející se na náhorní plošině Chajnantor v Chile ve výšce 5000 metrů nad mořem, je největší pozemská astronomická observatoř na světě. Hlavní pole tvoří 66 antén, které je možné propojovat v různých konfiguracích tak, že se chovají jako jeden dalekohled - takzvaný interferometr. Tato schopnost dělá ALMU nejlepším průzkumníkem Vesmíru v oblasti ...

12. dubna 2021: Zajištění nejlepších možných pozorovacích podmínek na místě stavby nového teleskopu je věnována velká péče. Obrázek týdne byl zachycen v roce 2019 fotoambasadorem ESO Petrem Horálkem z vrcholku Cerro Armazones v Chile, kde probíhá konstrukce dalekohledu Extremely Large Telescope (ELT). Toto vyprahlé místo ve výšce 3046 metrů v srdci pouště Atacama bude hrát důležitou roli, aby se nový dalekohled mohl využít a předvést v plné pozorovací síle. Mimořádné panorama pouště Atacama rámuje táhlý pohled na naší Mléčnou dráhu, která je díky minimálnímu světelnému znečištění v této odlehlé oblasti vidět neskutečně jasně. Obrovská oblaka mezihvězdného prachu stíní pohled na vzdálené hvězdy, což vede k typickému flekatému pásu na noční obloze.

5. dubna 2021: Poušť Atacama v Chile je jedním z nejtmavějších a nejklidnějších míst pro astronomická pozorování na Zemi, což jí dělá perfektní lokalitou pro různé observatoře a instrumenty ESO. Tento snímek ukazuje Observatoř Paranal, domov kolosálního dalekohledu VLT. Dalekohledy, ze kterých se VLT skládá, stojí na stráži pod oblohou posetou hvězdami, kterou zdobí zářící oblouk naší Galaxie a Magellanova oblaka (vlevo). Jak dokazuje tento snímek, nebe nad Paranalem není zcela tmavé - po západu Slunce jsou krásy Vesmíru zastíněny zemskou atmosférou, která září několika odstíny a vymalovává oblohu jako vodovky. Hravé tahy štětce vzdálených emisních mlhovin zkrášlujících Mléčnou dráhu a souhvězdí Orion v horní části snímku jsou doprovázeny pásy zelené, žluté, červené a oranžové ležícími blízko horizontu. Tato pestrobarevná paleta je ve skutečnosti světelné záření atmosféry, které způsobují chemické procesy odehrávající se několik set kilometrů nad zemí. Těsně po západu Slunce (vpravo) se jeho paprsky odráží také od částeček prachu a ledu, ...

29. března 2021: Tato jemně zářící oblast oblohy je ve skutečnosti horká bublina vodíkového plynu nesoucí název Sh 2-305, která je bombardována intenzivním zářením nedalekých hvězd. Takováto plynná mračna jsou známá jako emisní mlhoviny nebo HII oblasti (čteme H-dva). Zmíněné záření patří do ultrafialové části spektra a předpokládá se, že v případě Sh 2-305 ho vyzařují nejméně dvě hvězdy třídy O, ale pravděpodobně i několik dalších. Hvězdy této třídy jsou nejjasnější a nejteplejší, které dosud známe - mohou být až 90krát těžší než Slunce a, ač se tomu nechce věřit, milionkrát tak jasné. Společně s pěti sousedními bublinami patří Sh 2-305 do obrovského komplexu hustých prachoplynných mračen a na větší škále k obří obálce GS234-02. Tento obrovský prstenec intenzivně tvořící hvězdy se nachází v jednom ze dvou velkých spirálních ramen Mléčné dráhy, v rameni Persea, které najdeme v souhvězdí Lodní zádě. Tento snímek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems, popularizační iniciativy ...