Obrázek týdne

4. listopadu 2024: Zpátky v roce 1989 časopis Sky & Telescope oznámil "Zatím vůbec nejlepší dalekohled". O více než tři dekády později je 3.58-metre New Technology Telescope (NTT) stále aktivním členem ESO rodiny teleskopů na observatoři La Silla. Na tomto Obrázku týdne stojí jeho typické lesklé brnění na stráži nad vyprahlou krajinou chilské pouště Atacama. Mnoho z jeho technologického vývoje se stalo průlomovým natolik, aby byly později vychytávky využity pro ESO Very Large Telescope (VLT) a i budoucí ESO Extremely Large Telescope (ELT). Hlavní průlom NTT spočíval v jeho systému aktivní optiky. Zrcadla teleskopu možná pro naše oči vypadají perfektně hladká, ve skutečnosti ale podléhají změnám teplot, tlaku větru nebo váze samotného zrcadla. Avšak zrcadlo NTT bylo jiné - bylo položené na vrcholku podporného mechanismu, který upravoval tyto deformace během pozorování, zatímco sledoval referenční hvězdu. Toto také umožnilo NTT pořídit snímky téměř 3krát ostřejší než od ESO 3.6-metre telescope, jenž se také nachází ...

28. října 2024: Ve spirální galaxii NGC 1386, jež je vzdálená 53 milionů světelných let daleko v souhvězdí Eridanu, se odehrává něco zvláštního. Tento Obrázek týdne kombinuje data pořízená z VLT Survey Telescope (VST), umístěného na ESO observatoři Paranal v Chile, a z Atacama Large Millimetre/Submillimetre Array (ALMA), spravované ESO a jejími mezinárodními partnery. Když astronomové pozorovali centrální oblast této galaxie, našli nově formující se hvězdy... dost podivným způsobem. Hvězdy se často formují uvnitř hvězdokup - skupin tisíců hvězd pocházejících z obrovských mračen molekulárního plynu. Modrý prstenec ve středu této galaxie, který vidíme díky VST, je plný hvězdokup mladých hvězd. Nová studie vedená Almudenou Prietovou, astronomkou z Instituto de Astrofísica de Canarias ve Španělsku, použila data pořízená z ESO Very Large Telescope (VLT) a NASA/ESA Hubblova vesmírného dalekohledu, aby se zaměřila na tento prstenec ve větším detailu. Data ukazují, že se všechny tamější hvězdokupy zformovaly před 4 miliony lety, téměř současně. Je to ...

21. října 2024: Planeta Země má nového majestátního návštěvníka. Minulý týden byla nad ESO Supernova Planetarium & Visitor Centre ke spatření kometa C/2023 A3, známá také jako Tsuchinshan-ATLAS, pocházející ze vzdáleného Oortova oblaku - gigantického shluku ledových objektů, který obklopuje Sluneční soustavu. Jak se dostala blíže ke Slunci a ohřála se, vytvořila okolo sebe ohon z prachu a plynu, který pozorovali lidé po celém světě včetně ředitelství ESO v Garching bei München v Německu. Kometa byla poprvé detekována na počátku roku 2023 dvěma na sobě nezávislými institucemi: observatoří Tsuchinshan v Číně a teleskopem z Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System (tzv. ATLAS), který se nachází v Jižní Africe. Od té doby se kometa nestále přibližovala - nejblíže ke Slunci se dostala v září 2024. Její jasnost vyvrcholila na počátku října, nyní již pomalu tmavne, jak se vydává na svou cestu domů. Tento objekt je jedním z nejjasnějších komet za poslední dvě dekády. Tento Obrázek ...

14. října 2024: I přes to, že sám o sobě vypadá úchvatně, je tento Obrázek týdne pouze malým kouskem z 1,5miliard-pixelového snímku mlhoviny Běžící slepice. Zobrazuje hřebínek na její hlavě - tedy alespoň pro některé lidi ano, protože se zdá, že každý tu slepici vidí jinak! Data pro tento gigantický snímek byla pořízena VLT Survey Telescope (VST), zařízením Italské národního institutu pro astrofyziku, jenž hostuje a spravuje ESO. Protentokrát se však zaměříme na GUM 39, jak se této mlhovině oficiálně říká. Na obloze ji najdeme v souhvězdí Kentaura ve vzdálenosti asi 6500 světelných let od Země. Okolí mlhoviny zdobí jakoby ohňostroj oranžové, bílé a modré hvězdy. Růžová záře, kterou můžeme vidět, jsou výpary vodíkového plynu, které jsou ozářeny silnou radiací novorozených hvězd. Mlhovinu také protínají tmavé pruhy kosmického prachu, které blokují světlo za nimi. Takovéto mlhoviny se také nazývají hvězdné porodnice, protože jak se tato hustá oblaka molekulárního plynu hroutí pod vlivem gravitace, ...

7. října 2024: Na tomto Obrázku týdne vidíme osamocenou anténu, jak stydlivě ukazuje na Měsíc. Nejedná se však o opuštěný teleskop, ale pouze o jednu z 66 antén, které dohromady tvoří působivou ALMU (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), jež je spravována ESO a jejími mezinárodními partnery. Lidé se koukali na Měsíc tak dlouhou, jak jen lidská paměť dohlédne, nicméně naše oči zachycují pouze omezený rozsah vlnových délek - viditelné světlo. ALMA je však jiná - vidí světlo na vlnových délkách 1000krát delších. Když se v roce 2008 ALMA poprvé zaměřila na Měsíc, uviděla náš jediný přirozený satelit v novém světle - a to doslova! Rádiové vlny zachycené ALMou nejenže ukázaly šedý a drsný měsíční povrch, který ostatně dobře známe, ale také jeho povrchovou teplotu, mnohem teplejší v oblastech přivrácených ke Slunci. Od té doby se ALMA kouká na jiné, mnohem vzdálenější měsíce obíhající okolo jiných planet. Zkříží se snad cesty ALMy a naše milovaného ...

30. září 2024: Kolik vicuñas vidíte na tomto Obrázku týdne?* Vicuñas (česky Vikuňa) - příbuzné lamám a alpakám - se toulají chilskými Andami. Zde na náhorní plošině Chajnantor ve výšce 5000 metrů nad mořem se cítí jako doma a to i vedle svých sousedů Atacama Large Millimetre/submillimetre Array (ALMA), teleskopu, jenž je sám o sobě uměleckým dílem, a kterým je zároveň ESO partnerem. ALMA se skládá z 66 antén, které dokážou být nadzvednuty a poté přesunuty pomocí tmavě-žlutého transportéru, který také můžete vidět na obrázku. Antény ALMA jsou zde umístěny z dobrého důvodu - extrémně suché prostředí na plošině Chajnantor hluboko v poušti Atacama je perfektní pro pozorování nejchladnějších objektů ve vesmíru. Na rozdíl od hvězd, jenž jsou horké, jasné a jednoduše spatřitelné, tyto chladné objekty - jako jsou mračna, ze kterých se formují hvězdy - jsou často velmi slabé ve viditelném světle. ALMA je pozoruje na vlnových délkách okolo jednoho milimetru (tedy ...

23. září 2024: Stejně jako Slunce i ESO Extremely Large Telescope (ELT) vychází na Cerro Armazones v Chile. Na tomto Obrázku (nebo spíše Časosběru týdne) máme možnost si užít úchvatný východ slunce nad největším optickým teleskopem na světě. Vidíte ty tmavé fleky na povrchu Slunce? V těchto velkých oblastech, klidně i o velikosti planety, je teplota nižší než na zbytku povrchu. Dokáží vydržet v rozmezí od pár dní do několika měsíců. Počet slunečních skvrn závisí na aktivitě Slunce, jež roste a zase klesá v pravidelném cyklu 11 let. Vrchol je očekáván v roce 2025. Když tady Slunce osvětluje staveniště ELT, téměř to vypadá jako stínové divadlo. Ocelová kupole, která bude teleskop obklopovat a ochraňovat tak před drsným prostředím pouště, už pomalu dostává svůj tvar. Porovnejte si to se snímkem pořízeným minulý rok a uvidíte, jak velký pokrok byl proveden na obložení kupole. Až bude dokončena, bude konstrukci pokrývat přes 600 gigantických kusů tepelně ...

16. září 2024: Cítíte se ztraceni, když se podíváte na tento Obrázek týdne? Prozkoumávat plynné mračno, známé jako IC2948, znamená hledat si cestu napříč nespočtem rodících se hvězd v této obrovské hvězdné školce. A přesto se jedná pouze o výstřižek z mnohem většího objektu - Running Chicken Nebula (tedy mlhovina Běžící slepice). Tato mlhovina zabírá na noční obloze oblast jako 25 úplňků, ale i tak na obrázku vidíme oblast, která nezabírá ani třetinu úplňku. Pořízení tak detailní výstřižku mlhoviny bylo možné díky 1,5miliardpixelového snímku pořízeného VLT Survey Telescope (VST), jež hostuje a provozuje ESO. Nacházející se v souhvězdí Kentaura (lat. Centaurus) je mlhovina Běžící slepice labyrintem plynu, prachu a mladých hvězd, jejichž vysoce intenzivní radiace odvrhuje okolní materiál. Plynné mračno IC2948 je nejjasnější částí mlhoviny. Zde můžeme najít vkrádající se tmavá oblaka ve tvaru otevřených dlaní, které jako by se natahovaly k okolním hvězdám. Poprvé objeveno před více než stoletím, nám toto plynné ...

9. září 2024: Tento Obrázek týdne ukazuje výstřižek z kupy galaxií (normálně obsahující stovky galaxií) v souhvězdí Hydry. Každá z nich je něčím zvláštní a má svou vlastní historii - dnes se však podíváme na příběh skrývající se za děravou galaxií NGC 3312, největší spirální galaxií v této kupě. Tato spirální galaxie, přesně ve středu obrázku, téměř vypadá, jako by byla rozmazaná přes celou obrazovku a rozlévala svůj obsah do okolního prostoru. Toto je NGC 3312, oběť astrofyzikální loupeže vlivem vnějšího dynamického tlaku, tzv. ram pressure stripping (RPS). To nastává, když se galaxie pohybuje hustou tekutinou, jako je třeba horký plyn nacházející se mezi galaxiemi v kupě. Tento horký plyn se táhne proti chladnějšímu plynu na vnější části galaxie, čímž jej "stahuje" s sebou směrem do okolního vesmíru. Tento studený plyn je surový materiál, ze kterého se tvoří hvězdy, což znamená, že galaxie ztrácející plyn tímto způsobem riskují postupně se zmenšující se hvězdou ...

2. září 2024: Na tomto Obrázku týdne pomalu zapadá Měsíc za ESO Very Large Telescope (VLT) na Paranalu v Chile. Snímek byl pořízen 19. srpna 2024 astronomem a fotografem Yurim Beletskym během jevu, jenž je někdy také označován jako "superměsíc". Jak laický název naznačuje, jedná se o úplněk, který nastává, když je Měsíc nejblíže k Zemi. Kvůli eliptické orbitě se vzdálenost Měsíce od Země mění v čase. Nejbližší bod se nazývá perigeum, což je také důvod proč by astronomové označili tuto událost za superúplněk. Když toto nastane, zdá se Měsíc větší než v jeho průměrné vzdálenosti - ale pouze o 14 %, což není zase tak moc. Takže jak člověk vůbec pořídí takovýto snímek, kde Měsíc vypadá tak velký, že zmenšuje velmi velké budovy vedle něj? Ze všeho nejdříve se ujistěte, že s sebou máte velký teleobjektiv s působivým přiblížením. Pro záběr, jako je tento, se také budete potřebovat postavit několik kilometrů daleko ...

26. srpna 2024: Již po téměř 50 let hrdě stojí ve výšce 2400 metrů nad hladinou moře ESO 3,6m teleskop na observatoři La Silla. La Silla, ležící na okraji pouště Atacama v Chile, je prvním místem, kde v 60. letech začalo ESO stavět teleskopy. ESO 3,6m teleskop, jenž je umístěn ve velké kupoli nalevo, uviděl své první světlo v roce 1976 a od té doby prohledává oblohu. Během té doby již viděl přes tisíc velkolepých západů slunce, podobným těm, jaký můžeme vidět na tomto Obrázku týdne. V roce 1999 prošel teleskop důkladnou proměnou, aby se zajistilo, že zůstane v dobrém stavu pro špičkový výzkum. Dodatečné úpravy poté byly provedeny v prvních letech 21. století. Rozhodně byste však neměli tento starý přístroj podceňovat, protože je dnes domovem nejúspěšnějšího hledače nízkohmotných exoplanet na Zemi! Během let byl teleskop domovem pro různé přístroje a zařízení, pouze jeden z nich zde však přetrvává dodnes - the High ...

19. srpna 2024: Zářivé červené oblaka, které vidíme na tomto Obrázku týdne, ukazují husté oblasti v mlhovině RCW 106, kde se rodí nové hvězdy. Ale pouze 1 % tohoto plynu nakonec opravdu vytvoří hvězdy a astronomové nevědí, proč je to procento tak malé. Víme, že k formaci hvězd dojde, když se oblasti těchto velkých mračen chladného plynu dokáží shluknout a nakonec se zhroutit do nový hvězd, což nastává při kritické hustotě. Jakmile však překročí tuto hustotu, produkují ještě hustší oblasti ještě více hvězd a mohlo by to pomoci vysvětlit záhadu 1 %? Nové výsledky z Atacama Pathfinder Experiment (APEX), odsouhlaseny k publikaci v Astronomy & Astrophysics (odkaz bude dostupný od 20. srpna), naznačují, že to nemusí být pravda - hustší oblasti nejsou výkonnější v produkci hvězd. To je možná vysvětleno tím, jak se tyto hustší mraky rozpadají na vláknité struktury a jádra, ze kterých se budou tvořit hvězdy. Nicméně i to ale ponechává ...

12. srpna 2024: Tento Obrázek týdne ukazuje - přímo ve svém středu - tři teleskopy soustavy BlackGEM umístěných na ESO observatoři La Silla. BlackGEM hledá ty nejintenzivnější události ve vesmíru: zdroje gravitačních vln. Tato zčeření v časoprostoru dokáží vyprodukovat nejrůznější mechanismy. Například dvě neutronové hvězdy - zhroucená jádra masivních hvězd - se mohou sloučit v dramatické spirály, rotující okolo sebe tisíckrát za sekundu a vyzařující silné signály. V tomto chaosu se do vesmíru rodí cenné kovy a obrovská magnetické pole způsobují ohromné avšak krátké záblesky gama záření. Zpátky na Zemi detektory gravitačních vln LIGO a Virgo mohou pouze hrubě odhadnout odkud tyto vlny mohou pocházet. Vstupte do BlackGEM, který rychle prohledá cílovou oblast oblohy s neuvěřitelnou citlivostí, aby zachytil optické světlo vyzařované při těchto událostech. Toto umožňuje astronomům přesně zjistit jejich lokaci a studovat je ve větším detailu s většími teleskopy. Ale o těchto událostech je stále se co učit. Kupříkladu splývající černé ...

5. srpna 2024: Tento Obrázek týdne ukazuje velmi filozofického ptáka Čimanga horského, jak se pozoruje v zrcadle poblíž the Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) - pole antén teleskopu na náhorní plošině Chajnantor v Chile. Co myslíte, nad čím přemýšlí? Možná se kouká na 66 antén, které ALMA používá ke zkoumání mračen chladného plynu a prachu v celém vesmíru a přemýšlí o galaxiích, které se v nich rodí na nejvzdálenějších okrajích pozorovatelného vesmíru. Možná přemýšlí o hvězdách, které ALMA sleduje při jejich zrodu a úžasné podívané, které stvoří, když nakonec zemřou. Možná přemýšlí o tom, jak jsou ty hvězdné smrti původcem všech prvků, které tvoří jeho tělo - od vápníku v jeho lesknoucím se zobáku až po keratin bohatý na uhlík v jeho perech, stejný prvek, jako je v našich kostech a vlasech - a možná také ví, že jsme všichni vlastně hvězdný prach. Nebo prostě přemýšlí o červech.

29. července 2024: Tento Obrázek týdne Vás vezme přímo na ESO observatoř Paranal na chilské poušti Atacama, abyste si vychutnali velkolepý západ slunce vedle Very Large Telescope (VLT). To ale není jediným divem zobrazeným na jasné obloze na Atacamě. Vidíte tu namodralou záři napříč oblohou? Jedná se o zvířetníkové světlo - také zvané "falešný úsvit", když jej vidíme před východem slunce - slabý, rozptýlený pás světla táhnoucí se od obzoru na noční obloze. Následuje směr ekliptiky, roviny oběžné dráhy Země kolem Slunce. Tato rovina je bohatá na drobné částečky prachu, které rozptylují sluneční svit a tvoří tak tento fenomén. Ostatní planety ve Sluneční soustavě obíhají Slunce přibližně ve stejné rovině, a proto je možné je často vidět uvnitř zvířetníkového světla. Přímo na tomto obrázku je Venuše nejjasnějším zdrojem světla a Mars je slabá načervenalá tečka vpravo nahoře od Venuše. Pokud jste nikdy dříve neviděli zvířetníkové světlo, tak nejste sami - záře je totiž ...

22. července 2024: Věděli jste, že ESO Extremely Large Telescope (ELT) bude mít primární zrcadlo (M1), které váží 200 tun - tedy asi stejně jako největší modré velryby? Toto kolosální zrcadlo bude spočívat na konstrukci, která jde vidět (ještě ve výstavbě) na Obrázku týdne pořízeného v červenci 2024. M1 bude největším segmentovaným zrcadlem kdy postaveným pro teleskop. Zároveň se ale bude muset během pozorování neustále a velmi hladce pohybovat, zatímco bude udržovat svůj optický tvar, a proto potřebuje být drženo buňkou, která je lehká a robustní. Vstupte na trůn, na který se nakonec usadí segmentované zrcadlo - kde můžete vidět buňku M1. Bude držet 798 hexagonálních segmentů, které společně budou pracovat jako jedno 39m zrcadlo, které zůstane vyrovnané, i když se teleskop bude pohybovat, a to i s měnícím se gravitačním zatížením, povětrnostními podmínkami, vibracemi nebo při změně teplot. Německá firma SCHOTT odlila a dodala všechny tyto segmentové polotovary, které jsou nyní pečlivě ...

15. července 2024: Tento Obrázek týdne ukazuje vzdálenou galaxii PJ0116-24, taktéž známou jako Hyper luminozitní infračervená galaxie (HyLIRG). Galaxie HyLIRG jsou neuvěřitelně jasné, jelikož jsou osvíceny extrémně rychlou formací hvězd v jejich nitru. Co to ale způsobuje? Dřívější studie navrhovaly, že takovéto extrémní galaxie jsou důsledkem galaktických srážek. Předpokládá se, že tyto srážky galaxií vytvářejí husté oblasti plynu, ve kterých se spouští rychlá tvorba hvězd. Ale izolované galaxie by se také mohly stát HyLIRGami a to pouze za pomoci vnitřních procesů - pokud je plyn, jenž tvoří hvězdy rychle směřován ke středu galaxie. V novém článku vedeném Daizhong Liu z Max-Planck Institute for Extraterrestrial Physics byla zkombinována pozorování ESO Very Large Telescope (VLT) a Atacama Large Millimetre/submillimetre Array (ALMA) ke studiu pohybu plynu v PJ0116-24. ALMA sleduje studený plyn, který na obrázku můžeme vidět modře, kdežto VLT s novým přístrojem Enhanced Resolution Imager a spektrografem ERIS sleduje plyn teplý (na obrázku červeně). Díky ...

8. července 2024: ESO observatoř La Silla je umístěna na okraji chilské pouště Atacama, 600 km severně od Santiago de Chile ve výšce 2400 metrů nad mořem. Jakožto vůbec první observatoř ESO pozorovala zázraky na noční obloze od jejího uvedení do provozu v 60. letech minulého století, někdy ale může vidět nádherné věci přímo před svým prahem. Poušť Atacama je nejsušším místem na Zemi, vyjma polárních oblastí, co se týče průměrných ročních srážek. Když ale přeci jen zaprší a přidá se k tomu i správná teplota a světlo, může to vyvolat něco úžasného - přes 200 různých druhů rostlin, jejichž semena a cibulky dřímají v zemi během suchých období, začnou rozkvétat. Brzy jsou stovky kilometrů jinak písčité, kamenné a vyprahlé pouště pokryty fialovými, růžovými a žlutými květy - jde o fenomén zvaný desierto florido (kvetoucí poušť). Jelikož musí být povětrnostní podmínky tak akorát, nastává tento jev pouze každých pár let, obvykle mezi zářím ...

1. července 2024: Přes 100 kilometrů daleko od nejbližšího města, usazený v osamělých horách Cerro Armazones ve vyprahlé chilské poušti, přede Extremely Large Telescope (ELT) činností, jak teleskop pokračuje ve svém oddaném pochodu pokrokem. Tento dronem pořízený záznam ukazuje nedávné pokroky na ELT zahrnující izolační podklad použitý k zakrytí kupole a bílou mřížovou konstrukci ve středu, nyní již kompletní, která bude bude podepírat 39metrové primární zrcadlo ELT. Okolo času 1:30 můžeme na videu také vidět dvě obloukové drážky, momentálně chráněné hnědými dřevěnými deskami, které drží bílou mříž. Tyto drážky umožní teleskopu se pohybovat do výšky. Šedé nosníky na opačných stranách mříže, dobře viditelné v čase 2:15, budou podporovat takzvané platformy Nasmyth - dvě plochy o rozloze dvou tenisových kurtů, kde budou spočívat vědecké přístroje. Při pohledu na velikost stavby v porovnání s neuvěřitelnou chilskou horskou krajinou, je těžké necítit úctu - až bude dokončena, bude schránka působivých 80 metrů vysoká a bude poskytovat ...

24. června 2024: Před přibližně 11 000 lety masivní hvězda ukončila svůj život v mocné explozi známé jako supernova. Během explozí, jako byla tato, se rázové vlny rozvlní napříč okolním plynem a stlačí jej tak do složitých nitkovitých struktur. Energie, která se během výbuchu supernovy uvolní, poté tyto nitky zahřeje, čímž je jasně rozzáří. Výsledkem je to, co můžeme vidět na tomto Obrázku týdne - pozůstatek po supernově v souhvězdí Plachet. Tento obrázek je pouze malým kouskem mnohem většího snímku, jenž byl pořízený přístrojem OmegaCAM na VLT Survey Telescope (VST) umístěného na ESO observatoři Paranal. Ve vzdálenosti pouhých 800 světlených let od Země je pozůstatek po supernově v souhvězdí Plachet jedním z nejbližších ukázek těchto dramatických událostí. Díky jeho blízkosti můžeme studovat tento objekt ve velkém detailu, což nám pomáhá pochopit, co se stane, když masivní hvězdy dosáhnou konce svého života ve velkolepém stylu.