Snímek týdne 2024

12. února 2024: Na tomto Obrázku týdne, infračerveném snímku oblasti Sagittarius C poblíž středu Mléčné dráhy, jsou stovky tisíc hvězd. Tento snímek, pořízený dalekohledem ESO VLT (Very Large Telescope) v chilské poušti Atacama, pomáhá astronomům rozluštit záhadu chybějících hvězd. Střed Mléčné dráhy je nejplodnější oblastí tvorby hvězd v celé Galaxii. Z "fosilních" důkazů víme, že se zde v nedávné minulosti zrodilo velké množství hvězd, ze kterých však astronomové vidí pouze zlomek. Je to proto, že pohled do středu Galaxie zastírají oblaka prachu a plynu blokující světlo hvězd. Infračervené přístroje, jako je například kamera HAWK-I na VLT, umožňují astronomům nahlédnout skrz tato mračna a odhalit hvězdnou krajinu za nimi. V své nové studii analyzoval Francisco Nogueras Lara, astronom ESO v Německu, data z VLT z oblasti Sagittarius C, jejíž chemické složení napovídá, že v ní nedávno došlo k tvorbě hvězd. A to se také podařilo prokázat: tato oblast je mnohem bohatší na mladé hvězdy ...

5. února 2024: Proč se při pozorování oblohy omezovat na jen jeden dalekohled? Na náhorní plošině Cerro Paranal, kterou vidíte na tomto Obrázku týdne osvícenou měsíčním svitem, se nachází ESO dalekohled Very Large Telescope Interferometer (VLTI), nezdolný tým čtyř 8,2metrových hlavních dalekohledů (Unit Telescopes, UT) a čtyř dalších 1,8metrových pomocných teleskopů (Auxiliary Telescopes, AT). Interferometr kombinuje světlo z různých teleskopů, které pozorují stejný objekt na obloze, a umožňuje tak astronomům vidět vesmír v neuvěřitelných detailech. VLTI využívá buď kombinaci pomocných nebo hlavních dalekohledů. Jeden z pomocných dalekohledů je vidět vpředu uprostřed. Jsou umístěny na kolejnicích, takže je lze přesouvat na 30 předem definovaných pozic na plošině do různých konfigurací; každé uspořádání umožňuje astronomům pozorovat různé úrovně detailů. Zatímco pomocné dalekohledy jsou navrženy speciálně pro VLTI, hlavní dalekohledy lze použít i samostatně. Jeden z nich je vybaven lasery, které astronomům umožňují získat velmi ostré snímky díky procesu zvanému adaptivní optika. Lasery, silné paprsky světla, ...

29. ledna 2024: Jako slunečnice za Sluncem se bude kopule ESO dalekohledu Extremely Large Telescope (ELT) otáčet za objekty na obloze. Na tomto videu je zachycen první test otáčení kopule na pozadí modré oblohy na hoře Cerro Armazones v chilské poušti Atacama. Při testu se kopule pootočila o 10 metrů každým směrem rychlostí 1 cm/s, ale konečná provozní rychlost bude činit 5 km/h, podobně jako bězná chůze. Zkoušku provedli inženýři společnosti Cimolai, kterou ESO pověřila návrhem a stavbou kopule a konstrukce dalekohledu ELT. Díky lidem, které vidíme pracovat v tomto zrychleném videu, máme srovnání pro obrovské rozměry kopule. Otáčení kopule není nic jednoduchého, protože její kostra v současné době váží asi 2500 tun a po dokončení bude vážit asi 6100 tun. Test byl proveden "ručně" pomocí speciálních hydraulických zařízení, ale nakonec se bude kopule otáčet pomocí motorizovaných vozíků. Přestože by pohyb kopule měl být hladký, což se při tomto testu potvrdilo, kopule je ...

22. ledna 2024: V prosinci 2023 se prvních 18 segmentů hlavního zrcadla ESO dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) vydalo na 10 000 km dlouhou cestu z Evropy do chilské pouště Atacama. Tento Obrázek týdne zachycuje okamžik pravdy, kdy inženýři ESO v technickém zázemí ELT rozbalili jeden ze segmentů, aby se ujistili, že bezpečně dorazil na observatoř ESO Paranal. Zrcadlové segmenty jsou velké a velmi křehké - každé zrcadlo je pět centimetrů tlusté, 1,5 metru široké a je tvarováno s nanometrovou přesností. Proto byl každý z nich přepraven ve vlastním ochranném kokonu. Každá krabice byla vybavena senzory vlhkosti, teploty a otřesů, které sledovaly vnitřní podmínky během dlouhé cesty. Při nakládání do přepravních vozidel byly krabice vystlány vzduchovými vaky. Po příjezdu do technického zázemí byly segmenty pečlivě zkontrolovány, aby se zajistilo, že během přepravy nedošlo k jejich poškození. S prvními segmenty bezpečně uloženými na Paranalu je ELT stále blíže svému prvnímu světlu. Více než 100 ...

15. ledna 2024: Souhvězdí Plachet na jižní obloze je viditelné pouhým okem, kterému však může uniknout spousta detailů, které se v něm skrývají. Některé z nich si můžete prohlédnout na tomto Obrázku týdne. Jedná se o část pozůstatku supernovy Vela, komplexní sturktury, která vznikla při výbuchu masivní hvězdy před 11 000 lety. Tento snímek je součástí obrovské a detailní mozaiky pořízené přehlídkovým dalekohledem VLT (VST), který je umístěn na ESO observatoři Paranal v chilské poušti. Na snímku se proplétají růžová a oranžová oblaka, která připomínají přízračný stín vesmírného ptáka s širokými oranžovými křídly, dlouhým růžovým tělem a jasnou narůžovělou hvězdou místo oka. Po celém snímku je rozeseto nesčetné množství hvězd. Když masivní hvězdy dosáhnou konce svého života, explodují jako supernovy a odvrhnou své vnější vrstvy. Exploze tvoří rázové vlny, které prochází okolním plynem, stlačují ho a přetvářejí. Vzniká tak složitá struktura vláken, kterou vidíte na obrázku a která díky energii uvolněné při výbuchu ...

8. ledna 2024: Vysoká nadmořská výška a suchý vzduch na náhorní plošině Chajnantor poskytují soustavě ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), kterou provozuje ESO a její mezinárodní partneři, optimální okno pro studium chladného temného vesmíru. Na tomto pozoruhodném Obrázku týdne působí zvlněná, rezavá a vyprahlá krajina náhorní plošiny spíše jako mimozemský svět než jako naše planeta. Naštěstí nás zpět na Zemi přivádí náš souputník - Měsíc v úplňku vycházející při západu Slunce. Během různých fází Měsíc vychází a zapadá v různou denní dobu a v průběhu roku vychází a zapadá na různých místech obzoru. Při východu Měsíce nad obzorem se často zdá, že je větší než obvykle. To je však pouze optický klam, kterému se říká "měsíční iluze". Náš Měsíc je v rámci sluneční soustavy jedinečným tělesem; je jediným přirozeným satelitem Země a je výjimečně velký - jeho velikost činí 25 % velikosti jeho hostitele. Měsíc má tedy na Zemi mimořádný vliv, stabilizuje roční ...

1. ledna 2024: Ohňostroje patří k oslavě začátku nového roku po celém světě, a tak jsme si řekli, že vám na začátek roku 2024 přineseme vlastní ohňostroj s vesmírnou tématikou. Tento Obrázek týdne je časosběrné video noční oblohy nad ESO dalekohledem Very Large Telescope (VLT) na Cerro Paranal v Chile. Když se podíváte pozorně, zahlédnete mimozemský ohňostroj, jinak známý jako meteor. Meteory jsou objekty z vesmíru, které rychle shoří při vstupu do zemské atmosféry. Často se jim říká "padající hvězdy", protože vytvářejí oslnivá představení, když prolétávají naší plynnou atmosférou a zahřívají se v důsledku tření o vzduch. Na tomto zrychleném časosběrném snímku z června loňského roku za sebou meteor zanechal kouřovou stopu, která se pomalu rozptýlila v atmosféře. Podle některých odhadů spadne do zemské atmosféry každý den 44 tun meteorického materiálu, což je šestkrát více než množství pyrotechniky použité při slavné silvestrovské show v přístavu v Sydney. Rok 2023 byl významným milníkem pro ...