Snímek týdne 2020

28. prosince 2020: Od počátku věků vzbuzuje vesmír úžas a ohromení. Před tisícovkami let pozorovaly starověké civilizace nebeské objekty signalizující příchod ročních období a plynutí času, vymýšlely báje a mýty vysvětlující vesmír. A stejně jako ony jsou i dnešní pozorovatelé hvězd okouzleni krásou noční oblozy.Jakmile se objevila fotografie, obrátili jsme čočky kamer k obloze a pokusili se zachytit tmavé nebe zdobené myriádami světelných bodů. Ale teprve roku 1850 byla vyfotografována první hvězda. Následující dekády viděly vývoj stále komplikovanějších kamer, a obrázky nebeských objektů a jevů vytvořené za pomoci záření celého elektromagnetického spektra se staly základním pilířem moderní astronomie.Tato krásná fotografie svítícího oblouku Mléčné dráhy skrz křišťálovou kouli nabízí zajímavý a neobvyklý pohled na naši domovskou galaxii. Byla pořízena fotovyslancem ESO Juanem Carlosem Muñoz-Mateos, jehož touhou je "ukázat dalším lidem jak vypadá noční nebe z jednoho nejtmavších a nejopuštěnějších míst na Zemi" - z pouště Atacama, domova observatoře ESO Paranal.

21. prosince 2020: U příležitosti blížícího se konce neobvyklého roku 2020 vám posíláme mnoho pozdravů.Tento rok byl bezpochyby velmi složitý pro mnohé z nás. i My v ESO jsme se snažili adaptovat na nezvyklé časy. Po několikaměsiční pauze jsme obnovili za přísných bezpečnostních předpisů limitovaná vědecká pozorování na našich observatořích v Chile. Naše přístroje znovu pozorují noční oblohu a my se stále můžeme inspirovat záhadami vesmíru a těšit se, jak s vámibudeme sdílet fas cinující astronomické objevy.Jménem Evropské jižní observatoře vám přejeme (a doufáme, že budete mít) bezpečný a zdravý konec roku 2020 a skvelý začátek roku 2021.

14. prosince 2020: Zdá se, jako antény radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), jehož je ESO partnerem, zářily na tomto obrázku zvláštním zeleným světlem. Ale existuje pro to zcela jednoduché a přízemní vysvětlení. Jsou to signalizační světla, která zaměstnancům ukazují, jestli je bezpečné přiblížit se k anténě. Zelená znamená bezpečí.Radioteleskop ALMA stojí na liduprázdné náhorní planině Chajnantor v poušti Atacama s nádherným nebem, které je na obrázku krásně vidět. V levém horním rohu obrázku jsou blízko sebe dvě hvězdy (v pásu Mléčné dráhy). Občas se jim říká "ukazovači" (Pointers), protože ukazují k souhvězdí Jižního kříže (Crux) po jejich pravici. Ta bližší ke Kříži je Beta Centauri, a leží 400 světelných let od Slunce. Ta druhá je Alfa Centauri, nejbližší hvězdný systém (od Slunce pouhých 4.37 světelných let). Systém se skládá z rudého trpaslíka Proxima Centauri. V roce 2016 astronomové za pomoci přístrojů ESO zjistili, že kolem Proximy obíhá planeta v obyvatelné zóně.

7. prosince 2020: Snímek, pořízený fotovyslancem ESO Petrem Horálkem, je orientovaný směrem na západ od observatoře ESO Paranal v Chile.Jasný objekt v centru snímku je Měsíc. Mírně vlevo a nahoru od něho je Saturn, známá planet s prstencem, zatímco Merkur (představitel kamenných planet) je doleva a dolů. Konjunkce Saturna s Merkurem se dá z některých zeměpisných šírek pozorovat očima jen obtížně, ale na snímku je vidět nádherně. A to i přesto, že blízko jasně září Měsíc. Mléčná dráha s prachovými oblastmi zdánlivě dělí nebe horizontálně, na hvězdnou půlku nahoře a část ještě osvícenou Sluncem dole. V pásu Mléčné dráha je rozpoznatelných mnoho známých mlhovin, jako mlhovina Laguna, Kočičí pracka a Trifid.Jednotlivé dalekohledy na obrázku tvoří dohromady dalekohled ESO VLT (Very Large Telescope), jeden z nejznámějších a nejlepších optických a blízko-infračervených přístrojů na světě. VLT se skládá ze čtyř hlavních dalekohledů (Unit Telescope), každý s průměrem zrcadla 8.2 m, a čtyř menších pomocných dalekohledů ...

30. listopadu 2020: Cesta k observatoři ESO Paranal se podobá světelné říčce tekoucí přes podivuhodnou scenérii severního Chile. Pro observatoř, která potřebuje co nejmenší světelné znečištění, je to jediná spojnice s okolním světem.Na vrcholku vzdálené hory, Cerro Paranal, jsou vidět obrysy dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) a všech čtyř hlavních dalekohledů VLT (Very Large Telescope). Na tomto obrázku týdne vypadají malé, ale ve skutečnosti jsou ohromné - každé primární zrcadlo hlavního dalekohledu má přes 8 metrů v průměru.Obrázek byl pořízen z jiného přístroje ESO, od dalekohledu VISTA, který stojí na sousedním vrcholku, fotovyslancem ESO Yurim Beletskym.

23. listopadu 2020: Tisíce nově vytvořených hvězd v centru NGC 5236 byly zachyceny na obrázku z přístroje MUSE, který pracuje na dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope) v Chile na Cerro Paranal. Galaxii NGC 5236 v souhvězdí Hydry se obvykle říká Jižní větrník, a to díky nádherným spirálním ramenům. Galaxii rozsvětluje mnoho jasných oblastí tvorby hvězd, včetně této na obrázku.Za vhodných podmínek, a velice často ve spirálních ramenech, mohou molekulární mračna tvořená převážně vodíkem gravitačně kolabovat a vytvářet nové hvězdy. Ve větších oblacích může vytvoření nové hvězdy způsobit dominový efekt: stlačení plynu působení mladých hvězd vede ke vzniku hvězd dalších. V centru galaxie jsou ale ve hře i další jevy. Supermasivní černá díra (a disk okolo ní) v centru NGC 5236 polyká velké množství materiálu a náhodně ho občas také vyplivuje ven. Díky tomu je tvorba hvězd v centru NGC 5236 obzvláště chaotická a neuklizená záležitost.

16. listopadu 2020: Na snímku ze severního Chile nejdřív upoutá pozornost oblouk Mléčné dráhy v pravé části snímku. Vine se nad dalekohledy radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), jehož součástí je i Evropská jižní observatoř (ESO). Ale ačkoli je Mléčná dráha nádherná, na snímku má svého rivala ve formě jiného světelného jevu.Daleko slabší oblouk vlevo je část ekliptiky umístěná, z pohledu pozorovatele na Zemi, přímo naproti Slunci. Pozorovanému jevu se říká protisvit (gegenschein) a vzniká odrazem slunečního světla na meziplanetárním prachu ve vnějších částech Sluneční soustavy.Na mnoha místech Země bývá protisvit (a také i nádherný oblouk Mléčné dráhy) přesvětlen světlem z umělých zdrojů (světelným znečištěním). Podle některých odhadů až 80 % světové populace žije pod světelně znečištěnou oblohou. Místa jako je poušť Atacama, kde stojí radioteleskop ALMA, se tak stávají unikátní.

9. listopadu 2020: Na první pohled vypadá tenhle obrázek docela výhružně a děsivě, s paprsky, které vyzařuje nějaká strašlivá kosmická zbraň. Naštěstí nic z toho není pravda. Obrázek týdne ESO ukazuje něco mnohem milejšího a méně nebezpečného - plyn, prach a výkonné lasery.Mlhovina Carina je jednou z největších mlhovin na jižní obloze a je vynikajícím pozorovacím objektem pro dalekohled ESO VLT (Very Large Telescope). Na tomto snímku vypadá mlhovina jako krásný růžový obláček na jasné obloze nad observatoří ESO Paranal v Chile, kde stojí dalekohled VLT. Mlhovina Carina je obrovský oblak plynu a prachu - plyn je ionizován a září díky působení hvězd uvnitř mlhoviny.Vynikají zařízení pro adaptivní optiku, které pracuje na jednom z 8.2m hlavních dalekohledů VLT, je tu v plné práci. Oranžové laserové paprsky jsou z dalekohledu vysílány do atmosféry, kde excitují sodíkové atomy a přinutí je zářit. To vytváří umělé 'hvězdy', pomocí kterých se měří rozmazání světla v zemské atmosféře. ...

2. listopadu 2020: Obrázek, pořízený na observatoři ESO Paranal (Very Large Telescope, VLT), vypadá - zvláštně. A to díky kombinaci přírodních a umělých světelným jevů. Měsíc obklopuje - díky nezvykle oblačné obloze - měsíční halo. Tento optický jev vzniká lomem měsíčního světla na malých ledových krystalcích a vodních kapkách v atmosféře.Tato hala jsou dost častá, ale potřebují poměrně hodně světla a tak Měsíc musí být ve specifické pozici vůči Zemi a Slunce, aby odrazil dost světla na vytvoření takového hezkého prstence jako je tenhle. Na tomto prstenci jsou zřetelné barevné pásy, stejné jako v duze a stejným způsobem i vznikají - světlo různých barev, čili vlnových délek, se lomí každé trošku jinak. Bílé světlo se tím rozloží na části, vytvoří mnohobarevné spektrum.

26. října 2020: Dalekohled ESO NTT (New Technology Telescope) pořídíl při opětovném zahájení pozorování na observatoři La Silla v chilské poušti Atacama snímky tří našich planetárních sousedů. Tyto planety, zrovna pozorovatelné na obloze, jsou Jupiter, Mars a Saturn. Pozorovatelský tým NTT na nich zkoušel přístroj EFOSC2. Barvy planet, naoranžovělá, červená a žlutá, jsou vytvořeny užitím pěti různých filtrů, které má přístroj k dispozici.Dnešní Obrázek týdne je montáž snímků jednotlivých planet. Relativní velikosti planet odpovídají jejichúhlovému rozměru na obloze. Mars vypadá dost velký a jasný, protože byl v době pořízení fotografie právě v opozici, tj. Země byla mezi Marsem a Sluncem.Po těchto úspěšných testech bylo minulý týden po pandemické pauze obnoveno omezené vědecké pozorování. Toto pozorování, za přísných hygienických a bezpečnostních opatření, provádí pouze malá skupina pozorovatelů, která komunikuje se vzdálenými astronomy.

19. října 2020: Zimní noci na náhorní planině Chajnantor, jednoho z nejsušších a nejtemnějších míst na Zemi, mohou být neuvěřitelně osamělé - ale zároveň neuvěřitelně krásné.Obrázek ukazuje dvě z 66 antén, které tvoří radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), jehož jedním partnerem je ESO. ALMA pozoruje vesmír v milimetrových a submilimetrových vlnových délkách, které je notoricky obtížné pozorovat. Vodní pára v atmosféře pohlcuje záření o této vlnové délce a tak mu brání dostat se až na zemský povrch. Proto jsou antény umístěny ve vysoké nadmořské výšce, kde je vzduch sušší a tudíž míň pohlcuje. Nadmořská výška Almy je 5 000 m.Nad dvojicí antén svítí souhvězdí Orion, lehce rozpoznatelné pomocí svého hvězdného pásu. V rameni Oriona (na obrázku vpravo) je Betelgeuze, která leží asi 650 světelných let od nás. Betelgeuze je častým cílem pozorování v milimetrové a submilimetrové oblasti, stejně jako sousední mlhovina v Orionu.

12. října 2020: Tenhle obrázek týdne je plný jasných hvězdných drah, které zaplňují nebe nad observatoří ESO La Silla v Chile. Tyto dráhy vznikají otáčením Země kolem své osy - díky rotaci naší planety se hvězdy zdánlivě pohybují po obloze po soustředných kruzích a obloucích. Fotografie, kterou vidíte, potřebuje na svůj vznik dlouhé expozice.V centru obrázku je vysloužilý radioteleskop SEST (Swedish-ESO Submillimetre Telescope) na vrcholku hory vlevo stojí 3.6m dalekohled ESO. Na 3.6m dalekohledu pracuje spektrograf HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), který hledá exoplanety měřením jemňounkých kývavých pohybů hvězd, kolem kterých obíhají planety.

5. října 2020: Obrázky jako tento zdůrazňují pohyb naší planety prostorem. Země, kromě toho že obíhá po eliptické dráze okolo Slunce, se otáčí kolem své osy - a je to právě tento pohyb, který je zodpovědný za efekty na tomto obrázku.Tím, jak se Země otáčí, mění hvězdy na obloze svou polohu a pohybují se po dlouhých obloucích. Tyto hvězdné dráhy jsou centrovány na jižní nebeský pól (nebo severní, na severní polokouli). Fotograf Fred Kamphues vytvořil tuto zajímavou fotografii tak, že spojil několik snímků s dlouhou expozicí. Osvětlená cesta dole vede na observatoř Paranal, domov dalekohledu VLT (Very Large Telescope). Na vrcholku Cerro Paranal jsou vidět dva ze čtyř hlavních dalekohledů a dále přehlídkový dalekohled VST. Žlutooranžový "maják" mířící k nebi je laserový paprsek zvýrazněný dlouhou expozicí.

28. září 2020: Navzdory svému jménu není dalekohled ESO VLT (Very Large Telescope) jedním dalekohledem. Ve skutečnosti se skládá ze čtyř 8.2m hlavních dalekohledů (UT; jeden z nich je na obrázku) a ze čtyř pohyblivých 1.8m pomocných dalekohledů (AT; vpravo na obrázku jsou vidět tři z nich).Každý UT má své vlastní jméno v místním mapučském jazyce (Mapundungun). Uprostřed tohoto snímku, na vrcholku kopce Paranal, je Antu (neboli UT1, první z hlavních dalekohledů). Fotografie, kterou vytvořil fotovyslanec ESO Petr Horálek, zachycuje nádherné barvy zataženého nebe okolo Antu.Je tu vidět mnoho nebeských objektů. Yleva vidíme narůžovělou mlhovinu Kalifornie, hvězdokupu Plejády, mléčnou řeku Mléčné dráhy, souhvězdí Orion s jeho slavným pásem, mlhoviny Gum a Carina a Jižní kříž. Nejzvláštnější jsou zelené pásy či pruhy vpravo od kopule Antu. Jsou to vlny v atmosféře, vyvolané bouřkami ve svítících horních vrstvách atmosféry (airglow). Tento obrázek se objevil také v ESOcastu věnovanému rudým skřítkům, kteří se mohou objevit za ...

21. září 2020: Součástí probíhajícího projektu ATOMIUM je i pozorování radioteleskopem ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Projekt se snaží zmapovat hvězdné větry kolem několika rudých obrů, což je možné díky skvělému rozlišení dalekohledu ALMA. Hvězdné větry rudých obrů - které jsou někdy milionkrát silnější než sluneční vítr - by měly být sférické, protože je vyvrhávají hvězdy, které takové jsou.Vědci ale pozorovali něco úplně jiného než sféricky symetrický obrázek. Tak jako na snímku nahoře, který ukazuje vítr okolo hvězdy R Aquilae, nebyly větry sférické, nýbrž měly rozličné tvary, včetně tvaru silně se podobající okvětním lístkům růže. Útvary ve hvězdných větrech připomínají ty v planetárních mlhovinách.Výzkumný tým, vedený Leenou Decin z KU Leuven (Belgie), navrhl, že za tvarem hvězdných větrů stojí proces zvaný binární interakce. Jak jméno napovídá, binární interakce potřebuje dva objekty. Tvar hvězdných větrů je ovlivněn přítomností jiné hvězdy, anebo obří planety. Hvězdné větry rudých obrů jsou předstupněm planetárních mlhovin, a shodné rysy, ...

14. září 2020: Navzdory svému jménu není dalekohled VLT (Very Large Telescope) jedním dalekohledem, nýbrž se skládá ze čtyř individuálních 8.2m dalekohledů (větší budovy) a čtyř pohyblibých 2.8m pomocných dalekohledů (dva vzadu vlevo).Hlavní dalekohled č. 4 je vybaven laserovým systémem, který míří nahoru. Vysoko v atmosféře, v mezosféře - asi v 90km výšce, excitují sodíkové atomy a donutí je vyzářit fotony, což vytvoří umělou hvězdičku, která je pak následně využita systémem adaptivní optiky. Účelem adaptivní optiky je měřit a pak opravit vliv atmosferické turbulence a tak vytvářet ostré obrazy.VLT stojí na vrcholku uprostřed pouště Atacama, kde je velmi malé (až skoro žádné) světelné znečištění. Ale ani čistá obloha není úplně tmavá. Sluneční světlo, odražené od prachových částeček meziplanetárního prachu - tzv. zodiakální světlo - je jasně vidět v levé části snímku, zatímco samotná obloha svítí také - noční svit atmosféry (neboli airglow), který je ale vidět jen za nejtemnějších nocí.

7. září 2020: Mléčná dráha se třpytí nad chilskou pouští a skví se v celé své kráse. Vytváří nádherný rámec pro antény radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Dvě satelitní galaxie - Velké a Malé Magellanovo mračno - jsou viditelné jako dvě světlé skvrnky pod pásem Mléčné dráhy. Umělá zelená záře, které osvětluje antény ALMA, vytváří kontrast oproti přírodním krásám nad nimi.ALMA je umístěna více než 5000 metrů n.m. v chilské poušti Atacama. Suchý vzduch a řídká atmosféra poskytují nádherný pohled do Vesmíru a vytvářejí ideální podmínky pro citlivé dalekohledy jako je ALMA. ALMA se skládá z 66 separátních a pohyblivých antén, které jsou rozprostřeny po náhorní planině Chajnantor. Různé konfigurace antén mění rozlišení radioteleskopu.

31. srpna 2020: Tento snímek ukazuje nádhernou noční scénu z observatoře ESO Paranal v Chile.Jasný pás Mléčné dráhy, plný hvězd, zářícího plynu a tmavého prachu se táhne středem snímku, až se zdánlivě noří pod svítící horizont. V popředí stojí hranatá kopule dalekohledu UT1 (Antu), jednoho ze čtyř hlavních dalekohledů tvořících VLT (Very Large Telescope), a také jeden z menších pomocných dalekohledů s doširoka otevřenou kopulí. VLT se svými osmi dalekohledy, z nichž čtyři (ty pomocné) jsou pohyblivé, může fungovat jako interferometr, přičemž je tak citlivý, že dokáže rozlišit přední světla auta - na Měsíci.Nádherná a často fotografovaná obloha nad VLT je jednou z nejčistších na světě, jak je vidět na detailech Mléčné dráhy a na jasu Jupitera (výrazný objekt v levé části snímku). Zelenavé světlo na horizontu je záření atmosféry - slabá emise světla díky chemiluminiscenci atmosféry. Záření atmosféry a další atmosferické jevy jako turbulence jsou hlavní motivací pro vesmírné dalekohledy, jako je ...

24. srpna 2020: Přístroj MUSE na dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope) v Chile pozoroval galaxii NGC 1365, spirální galaxii s dvojitou příčkou vzdálenou asi 56 milionů světelných let od Země v kupě galaxií v Peci (Fornax), a vytvořil tento krásný obrázek. Galaxie je známá také jako Velká příčková spirální galaxie, díky výrazné hvězdné příčce v centrální oblasti.Dvě příčky v NGC 1365 jsou vzácným úkazem, který je pravděpodobně důsledkem kombinace rotace galaxie a pohybů hvězd. Větší z příček je pro tento obrázek příliš velká a propojuje vnější spirální ramena s centrálními oblastmi. Na obrázku vidíme mnohem menší druhou příčku, také složenou z hvězd. Tato příčka se pravděpodobně pohybuje nezávisle na té hlavní a rotuje rychleji než zbytek galaxie.MUSE, což znamená Multi-Unit Spectroscopic Explorer, vytvořil tento snímek v optickém a infračerveném oboru. Ukazuje plyn a prach v centrálních oblastech galaxie. MUSE pracuje na jednom z hlavních dalekohledů VLT (jménem Yepun) a umožňuje provádět detailní ...

17. srpna 2020: Neuvěřitelné množství barev - zelená, červená, modrá a všechny možné přechody mezi nimi - krášlí noční nebe nad observatoří Paranal v Chile a osvětluje pouštní krajinu okolo. Světlo z miliard hvězd, zářící mlhoviny a další vesmírné jevy vytváří oblouk Mléčné dráhy, který se táhne oblohou a rámuje dalekohled VLT (Very Large Telescope) na vrcholku kopce uprostřed obrázku (Cerro Paranal).Tento obrázek byl pořízen od přehlídkové dalekohledu ESO VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy). Mezi VLT a Vistou se klikatí cesta, osvětlená slabými žlutými světly. Jsou to jediná umělá světla na celém obrázku - lidé pracující na Paranalu si dávají velký pozor na světelné znečištění, které by mohlo ničit astronomická pozorování na tomto pozorovatelsky vynikajícím místě.Mléčná dráha není jedinou galaxií na snímku. Dva z přirozených satelitů naší Galaxie a naši nejbližší sousedi - Velké a Malé Magellanovo mračno - jsou vidět jako mlhavé obláčky světla pod obloukem Mléčné dráhy, ponořené ...