Pohled na galaxii M87, její výtrysk a černou díru ve viditelném světle a polarizovaném záření

Složený záběr zachycuje pohledy na centrální oblasti galaxie M87 ve viditelném světle (HST, Hubble Space Telescope) a polarizovaném záření. Galaxie M87 má uprostřed superhmotnou černou díru a je známá svým výtryskem (jetem), který se táhne daleko mimo strukturu galaxie. Snímek z kosmického dalekohledu HST (nahoře) zachycuje jeho část o délce asi 6 tisíc světelných let.

Druhý záběr byl pořízen pomocí radioteleskopu ALMA (based Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile, jehož evropským partnerem je ESO, zachycuje v polarizovaném záření asi 6000 světelných let dlouhou část jetu blíže ke středu galaxie.

Třetí záběr zachycuje výřez jetu v blízkosti superhmotné černé díry o délce asi 1 světelný rok a byl pořízen v polarizovaném záření radioteleskopem VLBA (National Radio Astronomy Observatory Very Long Baseline Array, USA).

Detailní záběr okolí černé díry byl pořízen spojením několika radioteleskopů po celé Zemi, které vytvořily virtuální teleskop EHT (Event Horizon Telescope). To astronomům umožnilo spatřit v polarizovaném záření také oblasti v těsné blízkosti černé díry, odkud je vyvrhována hmota tvořící jet.

Zakřivené čáry znázorňují orientaci polarizace, která má blízký vztah k magnetickému poli v dané oblasti. Data získaná pomocí ALMA umožňují popsat strukturu magnetického pole podél výtrysku. Kombinovaná data ALMA a EHT dávají vědcům příležitost prozkoumat roli magnetického pole od blízkosti horizontu událostí (na záběru EHT v rozměru řádu světelných dní) až za hranici galaxie samotné podél jetu (jak ho zaznamenal radioteleskop  ALMA v rozměru řádu tisíců světelných let).

Hodnoty v GHz udávají frekvenci elektromagnetického záření, na jaké byla pozorování provedena. Horizontální úsečky představují měřítko (uvedená hodnota ve světelných rocích) pro jednotlivé záběry.