Messier 87 v dalekohledu ESO/VLT

Messier 87 (M87) je obří eliptická galaxie vzdálená asi 55 milionů světelných let od Země v souhvězdí Panny (Virgo). Objevil ji Charles Messier v roce 1781, ale až do dvacátého století nebylo jasné, že je to galaxie. Má asi dvojnásobek hmotnosti co Mléčná dráha a asi desetkrát víc hvězd a je to jedna z největších galaxií v místním vesmíru. Kromě své velikosti má M87 i další unikátní charakteristiky. Obsahuje např. nezvykle velký počet kulových hvězdokup: zatímco Mléčná dráha jich má méně než 200, M87 jich má okolo 12 000. Je dost možné, že byly shromážděny z menších sousedů.

Tak jako ostatní velké galaxie má M87 supermasivní černou díru v centru. Obecně je hmotnost černé díry závislá hmotnosti galaxie, takže vcelku není překvapivé, že černá díra v M87 je jednou z nejhmotnějších, které známe. Černá díra může také vysvětlit jeden z nejenergetičtějších jevů v galaxii, relativistický jet (výtrysk), ve kterém se hmota pohybuje téměř rychlostí světla.

Černá díra v M87 byla objektem průlomových pozorování pomocí dalekohledu EHT (Event Horizon Telescope). EHT si ji vybral ze dvou důvodů. Přestože je rozlišení EHT úžasné, má svůj limit. Čím je černá díra hmotnější, tím má také větší průměr, a proto je černá díra v M87 neobvykle veliká a větší, než některé jiné bližší černé díry. Druhý důvod pro její výběr je ovšem čistě pozemský. M87 je při pohledu ze Země poměrně blízko nebeského rovníku, takže je viditelná z většiny severní i jižní polokoule. Tím se maximalizuje počet dalekohledů v EHT, které ji mohou pozorovat, čímž se zvyšuje rozlišení výsledného obrázku.

Obrázek M87 byl pořízen zařízením FORS2 na dalekohledu VLT (Very Large Telescope)/ESO jakou součást programu "Cosmic Gems" (kosmické drahokamy), což je aktivita pro veřejnost, která využívá dalekohledy ESO k vytváření snímků zajímavých, vzrušujících či vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávání či popularizaci. Program využívá dalekohledov čas, který se nedá použít pro vědecká pozorování, a vytváří spoustu krásných fotograií nočního nebe. Pokud by se data ukázala zajímavými i pro vědecké účely, jsou dostupná v ESO archívu dat.